Každá domácnost, která má televizní přijímač nebo počítač s TV-kartou, má také povinnost platit televizní poplatky, vysvětluje Česká televize v dopise adresovaném neregistrovaným plátcům. Rozlišit ale, kdo doma televizní přijímač skutečně má a kdo nikoli, je s rozvojem moderních technologií stále těžší. Vlastnit televizor tak už dávno není jedinou podmínkou, proč poplatek ve výši 135 korun měsíčně platit.
"Současné zákonné vymezení rozhlasových a televizních, tzv. koncesionářských poplatků bylo formulováno s ohledem na technologický stav a vývoj platný v prvních letech 21. století. Z dnešního pohledu je tedy zřejmé, že uvedená zákonná úprava již byla v řadě ohledů technologickým vývojem překonána," připouští pro Aktuálně.cz Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury.
Nejnovější technologie z posledních let se tak musí konfrontovat se Zákonem č. 348/2005 Sb. O rozhlasových a televizních poplatcích, který s nimi při svém vzniku před 13 lety nepočítal.
O televizorech, monitorech či projektorech se set-top-boxem či počítačích s TV-tunerem již při platbě televizních poplatků většinou nebývá sporu - pokud je máte doma, platit za ně musíte, i když televizi nesledujete. Ba co víc, platit byste v řadě případů měli i za rozhlas, i když doma klasické rádio nemáte. Mnohé televizory, set-top-boxy či TV tunery totiž v současnosti dokážou přehrát také stanice Českého rozhlasu.
Na druhou stranu, od platby televizních poplatků jsou jednoznačně osvobozeny mobilní telefony. "Poplatek je definovaný zákonem. Ten určuje, že za smartphone a jiná mobilní telekomunikační zařízení se televizní poplatky platit nemusí, i kdyby příjem televizního vysílání umožňovala," připomíná tisková mluvčí České televize Karolína Blinková.
Platit se nemusí ani v případě, že na internetu využíváte možnosti přehřát si některé pořady České televize přes web iVysílání.
Spory o internet
V šedé zóně ovšem nadále zůstávají zejména takzvané IPTV a OTT TV služby, které jsou také přenášeny přes internet. Využívat je lze nejen přes televizor, ale také osobní počítač, tablet či telefon. Zatímco pro IPTV je třeba mít navíc set-top-box, o něco kontroverznější OTT TV si vystačí s pouhým připojením zařízení k veřejné síti.
Podle člena Rady ČTÚ Jiřího Peterky zákon na IPTV a OTT TV explicitně nepamatuje, protože varianta šíření vysílání po veřejném internetu a protokolu IP byla v době jeho vzniku ještě v plenkách. "Dnes, kdy OTT a IPTV rychle roste, je zajímavou otázkou, zda lze i tyto nové způsoby šíření vysílání nějak "napasovat" pod původní způsoby šíření, které jsou v zákoně uvedeny. Jde tedy o otázku výkladu zákona, k čemuž jsou oprávněné pouze soudy," domnívá se Peterka.
Co jsou služby IPTV a OTT
- Co je OTT TV?
Služba "Over The Top TV" distribuuje uživatelům obsah čistě přes veřejnou síť. Narozdíl od IPTV nepotřebuje k fungování infrastrukturu určitého poskytovatele. Nejsou k ní třeba žádná přídavná zařízení jako modem či set-top-box. OTT TV lze snadno sledovat také na mobilních zařízeních.
- Co je IPTV?
Služba "Internet Protocol TV" je televizní vysílání, které je přenášeno skrze vysokorychlostní internetové přípojky. Uživatel je připojen k síti přes infrastrukturu daného poskytovatele - nejde proto o klasické internetové vysílání. Poskytovatel tak může narozdíl od OTT lépe garantovat kvalitu dodaného obsahu. Ke sledování je potřeba set-top-box, případně modem.
Česká televize ve svém dopise neregistrované plátce upozorňuje, že poplatku podléhají obě tyto služby. Podle Blinkové by se například za tablet mělo platit v případě, kdy by umožňoval "individuálně volitelnou reprodukci televizního vysílání šířeného prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů". A právě mezi kabelové vysílání ČT zmíněné IPTV a OTT TV řadí.
Naopak podle ministerstva kultury spadají IPTV a OTT TV pod tzv. zvláštní přenosový systém, který může být od poplatků osvobozen. "Dle zákona č. 348/2005 Sb. je rozhodující, o jaký typ zařízení se v případě příjmu televizního vysílání jedná. Jedná-li se o přijímač (zařízení technicky způsobilé) způsobilý k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, které je šířeno pouze prostřednictvím jiného přenosového systému, než je vysílač, družice nebo kabelový systém, televizní poplatek se z něj neplatí," vysvětluje Awwadová. Takovým zařízením může být například osobní počítač bez TV tuneru a jemu podobná zařízení.
Ministerstvo ale upozorňuje, že pokud je televizní vysílání přijímáno přes IPTV nebo OTT TV na takovém přijímači, který přijímat a reprodukovat televizní vysílání prostřednictvím vysílačů, družic nebo kabelových systémů dokáže - tedy například typicky na klasickém televizoru -, televizní poplatek se z takového přijímače hradí, i když je na televizoru přijímáno a reprodukováno televizní vysílání přes internet.
Reagujte, jinak si připlatíte
Na to, aby adresát na písemnou výzvu České televize zareagoval, má 30 dní. Buď se na jejím základě stane plátcem televizního poplatku, nebo zašle čestné prohlášení, že je od poplatků ze zákona osvobozen. "Poměr lidí, kteří se na základě výzvy přihlásili k placení televizních poplatků, a těch, kteří zaslali čestné prohlášení, byl v roce 2017 zhruba 3:5," uvádí Blinková (kdo je od poplatků za TV osvobozen čtěte zde).
Pokud adresát nezareaguje ve stanovené době na výzvu vůbec, bude ČT automaticky předpokládat, že poplatek platit má, ale neplatí ho. V tomto případě hrozí pokutou do výše 10 tisíc korun a zpětnou úhradou poplatků po dobu užívání televizního přijímače. Sankce hrozí rovněž za lživé čestné prohlášení.
V tom, jak si televize fakt, zda adresát televizní přijímač skutečně vlastní, či nikoli, ověří, ale příliš konkrétní není. "Česká televize může prověřovat pravdivost čestných prohlášení na základě porovnání s údaji z jiných veřejných zdrojů, případně vstupem do veřejně přístupných prostor," dodává Blinková.
Přebírání osobních údajů? V pořádku
Česká televize si osobní údaje lidí, které nemá ve své databázi evidované jako plátce, pravidelně bere od jejich dodavatelů elektřiny, což se mnohým lidem nelíbí. Je to ale již zavedená praxe. "Je pravda, že ač to nemusí být všem po chuti, České televizi dovoluje získat údaje o uzavřené smlouvě o dodávce elektřiny od příslušného dodavatele přímo zákon," potvrzuje advokátka Anna Freimannová ze serveru E-legal.cz. "Česká televize zvolila cestu předpokladu, že osoby, které odebírají elektřinu, pravděpodobně televizi mají," dodává.
Se stížností na narušení soukromí adresát nejspíš neuspěje ani ve chvíli, kdy by se mu nelíbilo, že ČT uvádí na obálce spolu s jeho jménem a adresou také jeho rok narození. "Kloníme se spíše k tomu, že do práva na soukromí dané osoby by nemělo být nepřiměřeným způsobem zasaženo. V konečném důsledku, trochu možná paradoxně, i uvedení roku narození na obálce, a tedy jasnější identifikace osoby může vlastně před únikem osobních údajů chránit - a to třeba před situací, kdy by obálku otevřel někdo, komu její obsah není určen," podotýká Freimannová.
Protiprávní jednání v tomto případě nespatřuje ani samotný Úřad pro ochranu osobních údajů. "Úřad v tomto případě samozřejmě nemůže interpretovat pohnutky České televize, ale z našich zkušeností vyplývá, že podobná praxe nebývá neobvyklá. Společnosti chtějí tímto krokem zajistit, aby nedošlo k záměně stejnojmenných osob, které bydlí na stejné adrese (třeba otec a syn)," dodává Vojtěch Marín z tiskového oddělení úřadu.
