Šéf rozhlasu chce navýšit koncesionářský poplatek, ředitel ČT je spíše proti

ČTK ČTK
9. 10. 2018 18:11
Poplatek podle ředitele Českého rozhlasu zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií na politické vůli a politické moci. Ředitel České televize byl ale proti a vyslovil se spíše pro indexaci poplatků.
Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. | Foto: ČTK

Praha - Ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral by chtěl, aby se měsíční koncesionářský poplatek zvýšil o pětikorunu z nynějších 45 korun. Ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák se zase vyslovil pro indexaci koncesionářských poplatků.

Za televizi nyní lidé platí 135 korun za měsíc. Zavoral a Dvořák mluvili o poplatcích při úterním semináři nazvaném Média veřejné služby a jak je udržet při životě, který pořádala ve Sněmovně sociálnědemokratická Masarykova demokratická akademie.

Příjmy z poplatků tvoří podle Zavorala asi 95 procent rozpočtu Českého rozhlasu. Poplatek podle něho zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií na politické vůli a politické moci. "Což, kdyby byla média financována ze státního rozpočtu, zajistit nelze," zdůraznil Zavoral. Zvýšení poplatku, který je dán zákonem, o pětikorunu, by podle něho přineslo rozhlasu asi 225 milionů korun ročně.

Dvořák uvedl, že jednorázový růst sice problém vyřeší, za nějakou dobu ale nastane znovu. "Faktická nezávislost znamená, že žijeme v prostředí, kde můžeme dopředu plánovat a máme dostatek peněz na to, abychom mohli veřejnou službu divákům poskytovat," zdůvodnil televizní ředitel možnou indexaci poplatků. Zavoral naopak soudí, že indexace má svá úskalí a není úplně běžná.

Účastníci semináře se shodovali v tom, že nynější způsob financování veřejnoprávních médií je funkční a je třeba jej zachovat. Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) je tato forma dostatečnou zárukou svobody a poskytování objektivních informací.

Proti úvahám o zestátňování veřejnoprávních médií se postavil také sociálnědemokratický místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel. Rovněž mediální analytik Milan Šmíd soudí, že financování těchto médií musí být odděleno od bezprostředního politického vlivu. Upozornil ale na to, že jejich příjmy stagnují.

Před proměnou veřejnoprávních médií v "média politické služby" a v "média propagandistická" varoval spisovatel a publicista Jaroslav Veis, jenž v této souvislosti zmiňoval vývoj v Maďarsku a v Polsku. Média veřejné služby podle něho stojí a padají s liberální demokracií. "Ohrožení liberální demokracie je ohrožením médiím veřejné služby," řekl.

Debata HN s Petrem Dvořákem

Video: Jakub Zuzánek, Petr Honzejk
 

Právě se děje

před 49 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy