Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek spolu s francouzským premiérem Jeanem-Markem Ayraultem vyzvala k rychlému vyřešení finanční pomoci pro zadlužené Řecko.
Další seškrtání dluhů Atén ale nadále odmítá, uvedla na tiskové konferenci po jednání s francouzským protějškem v Berlíně.
Ministři financí zemí eurozóny se v pondělí nedohodli na uvolnění dalších miliard eur ze záchranného balíku pro Řecko. Šéfové vlád Německa a Francie ve čtvrtek vyjádřili naději, že se tak stane už na nadcházejícím mimořádném jednání v úterý.
"Doufám, že se přiblížila doba k nalezení nutného řešení," uvedla Merkelová.
"Chvíle, kdy musejí padnout rozhodnutí týkající se Řecka, se blíží a Německo stejně jako Francie chce, aby byla přijata co nejrychleji, abychom mohli pokročit kupředu," doplnil kancléřku Ayrault, podle něhož je potřeba udělat vše pro to, aby Řecko zůstalo v eurozóně.
Tak se v Řecku demonstrovalo:
Řecko nutně potřebuje získat další peníze ze záchranného balíku, jinak mu na konci měsíce hrozí bankrot.
Jejich uvolnění je ale vázáno na zprávu takzvané Trojky mezinárodních věřitelů, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky, hodnotící reformní kroky aténské vlády.
Ta čeká na 31,5 miliardy eur (805 miliard Kč), blokovaných věřiteli už od června.
Merkelová: o "sestřihu" Atén jsme nemluvili
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v úterý navrhl, zda neuvažovat o jejich případném uvolnění spolu s dalšími tranšemi na třetí a čtvrté čtvrtletí letošního roku v souhrnné výši přes 13 miliard eur (332 miliard Kč).
Ministři financí eurozóny mají však nadále pochybnosti o dlouhodobé udržitelnosti dluhů Atén. O jejich takzvaném "sestřihu" Merkelová ve čtvrtek s Ayraultem prý nemluvila.
"Náš názor znáte a ten jsem nezměnila a není to ani potřeba," odmítla kancléřka nové oddlužení Řecka.
Soukromí věřitelé už dříve přistoupili na odpis více než poloviny řeckého dluhu. Nyní se spekuluje o dalších škrtech, k nimž by tentokrát přistoupili i státní věřitelé.
Kromě Řecka mluvili šéfové berlínské a pařížské vlády dnes také o sporu ohledně návrhu dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020.
Oba státníci vyjádřili připravenost úzce spolupracovat na nalezení dohody.
