Praha - Prostřednictvím úřadů práce nabízeli zaměstnavatelé v červenci 135 758 volných pracovních míst, což je o 37 tisíc více než před rokem a nejvíce od září roku 2008, tedy od začátku finanční krize.
Podíl nezaměstnaných osob v červenci dosahoval 5,4 procenta, zatímco před rokem 6,3 procenta. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR.
Ke konci července evidovaly úřady práce 392 667 uchazečů o zaměstnání. To je sice o 8339 více než v červnu, ale o 63 674 méně než v červenci 2015.
"Nárůst nezaměstnaných v červenci je tradiční jev, který je zapříčiněn zejména nově příchozími absolventy škol na úřady práce. Těch bylo téměř 16 000, což je nižší číslo než loni. Sezónní práce měly nižší pozitivní vliv než právě evidence nových absolventů škol," vysvětluje analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.
Takzvaných dosažitelných uchazečů, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do vhodného zaměstnání, je 374 935.
Už jen tři uchazeči na jedno místo
Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době v průměru tři uchazeči, zatímco před rokem jich bylo pět.
Nejhorší situace je nyní v okresech Karviná (13,8 uchazeče na jedno místo), Ústí nad Labem (11,8), Chomutov (11,6), Sokolov (11), Hodonín (8,6), Jeseník a Bruntál (shodně sedm) a Znojmo (6,3).
Nejvyšší nezaměstnanost byla v červenci v okresech Most (11 %), Karviná (10,8 %), Ostrava-město a Ústí nad Labem (shodně 9,7 %), Chomutov (9 %), Bruntál (8,9 %), Děčín (8 %), Sokolov (7,8 %), Hodonín (7,5 %) a Znojmo (7,4 %).
Naopak nejlépe jsou na tom okresy Rychnov nad Kněžnou (2 %), Praha-východ (2,1 %), Jindřichův Hradec (2,7 %), Benešov (2,8 %), Jičín (3 %), Mladá Boleslav (3,1 %), Pelhřimov (3,2 %), Prachatice (3,3 %), Písek, Rokycany a Plzeň-jih (shodně 3,4 %).
Déle než rok jsou bez práce dvě pětiny (přesně 41,1 procenta) nezaměstnaných.
Na podporu v nezaměstnanosti má nárok 24 procent uchazečů o zaměstnání.
Na konci července evidovaly úřady práce 15 925 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 procenta.
Ženy se na celkovém počtu nezaměstnaných podílejí o něco více než polovinou (53,8 procenta).
Osoby se zdravotním postižením tvoří 14,2 procenta nezaměstnaných.
Průměrný věk nezaměstnaných je 42 let
Průměrný věk nezaměstnaných činil v červenci 41,8 roku. Lidé nad 50 let tvořili 32,3 procenta z celkového počtu uchazečů.
„V evidenci úřadů práce byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v domácnostech, pracovníků v oblasti ochrany a ostrahy, řidičů motocyklů a automobilů (kromě nákladních), řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví, dále číšníků, servírek, barmanů, kuchařů či pomocných pracovníků v dopravě a ve skladování.
A o koho je největší zájem? "V první řadě o pomocné pracovníky ve výrobě, tedy i méně kvalifikované či vlastně nekvalifikované zaměstnance. Vedle toho firmy ve velkém poptávají řidiče, montážní dělníky, nástrojáře a kováře. Práce je i pro zájemce o práci v bezpečnostních agenturách, obchodech a restauracích. A samozřejmě vidět je na trhu i permanentní nedostatek řemeslníků," říká analytik ČSOB Petr Dufek.
Česká nezaměstnanost je druhá nejnižší v EU
Míra nezaměstnanosti v Česku byla podle červnového porovnání druhá nejnižší v Evropské unii.
Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenala v červnu Malta (4,0 procenta), po ní právě Česko (4,1 procenta podle jednotné metodiky Eurostatu). Zemí s třetí nejnižší nezaměstnaností je Německo (4,2 procenta).
Nejhorší situace naopak byla v červnu v Řecku (poslední dostupný údaj z dubna je 23,3 procenta) a Španělsku (19,9 procenta).
