Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) navrhovala pro letošek státní rozpočet se schodkem 376,6 miliardy. Současná vláda Petra Fialy (ODS) již dříve avizovala, že by chtěla snížit výdaje rozpočtu zhruba o 80 miliard tak, aby deficit rozpočtu byl pod 300 miliardami korun. Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly být 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun.
Úspory ve výdajích se týkají provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu ministerstvo vyčíslilo na 14 miliard korun.
Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií osm miliard korun. Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit.
Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.
Úspory vzniknou seškrtáním armádních nákupů i platů ministerských úředníků
V případě jednotlivých kapitol by například ministerstvo obrany mělo hospodařit s rozpočtem o 5,4 miliardy korun nižším zejména kvůli neuskutečněné zakázce na bojová vozidla pěchoty. Ministerstvo dopravy by mělo hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 miliardy korun zejména kvůli snížení slev na jízdném nebo kvůli čerpání nespotřebovaných výdajů z loňského roku. Úspory by se přitom neměly dotknout výstavby nových dálnic a železnic.
Ministerstvo školství by mělo mít o 5,1 miliardy korun méně ve srovnání s návrhem předchozí vlády. Úspory by mělo dosáhnout snížením neobsazených tabulkových míst. V případě platů učitelů ale nadále platí závazek udržet jejich plat nad 130 procenty průměrné mzdy.
Ministerstvo financí plánuje uspořit jednu miliardu korun na platech, celkem pak 1,9 miliardy Kč. Ministerstvo kultury bude mít o 900 milionů korun méně, zasáhnout by to však nemělo příspěvkové organizace státu. Nadále ale vláda plánuje dávat na kulturu do roku 2025 jedno procento HDP.
Ministerstvo zdravotnictví bude mít proti návrhu předchozí vlády k dispozici o 5,8 miliardy korun méně. Uspořit by mělo na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku. V případě platů zdravotnického personálu platí podle návrhu prosincové rozhodnutí vlády o jejich navýšení o šest procent. Největší úspora je podle návrhu zachování plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku. Platba za státní pojištěnce je 1767 korun za pojištěnce a celkem činí zhruba 125 miliard korun za rok.
Podle Babiše je vláda asociální, Okamura by šetřil v jiných oblastech
Pokud budou platit informace, které unikají do médií, potvrdí se podle bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), že nový kabinet je asociální. Babiš uvedl, že škrty dopadnou nejen na lidi, ale na celou ekonomiku.
Babiš kritizuje například plán zrušit navýšení plateb za státní pojištěnce, který v úterý nepřímo potvrdil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), ale i možné úspory na hygienických stanicích. "Jestli se opravdu po dvou letech covidu chystají škrty ve zdravotnictví a na hygienách, tak je to podle mě bezprecedentní a nepochopitelné," sdělil Babiš. Bývalá ministryně financí a současná šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se obává, že rozpočet bude ještě slabší, než očekávala.
Také šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura by škrtal jinde. Vadí mu například snížení slev na jízdném pro studenty a seniory, obává se i zhoršení zdravotní péče. "Jelikož na jednu stranu v rozpočtu škrtá slevy na jízdném pro seniory a studenty a zhoršuje úroveň zdravotní péče pro občany, na druhé straně odmítá ukončit vyplácení dávek nepřizpůsobivým, kteří zneužívají systém," uvedl.
