Při diskusi o pomoci firmám v boji s vysokými cenami energií nastal posun v otázce zavedení kurzarbeitu, tedy zkrácené práce s příspěvkem od státu na mzdy. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho ministerstvo už také pracuje na snížení a úpravě podpory v nezaměstnanosti.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se navržená opatření dál rozpracují a vláda pak zváží, která z nich jsou užitečná a politicky průchodná. Předpokládá, že některá opatření kabinet zapracuje do svého programového prohlášení, které chce začátkem příštího roku revidovat, řekl premiér večer v televizi CNN Prima News.
Dvouhodinové jednání se v první části zabývalo úsporami, ve druhé aktuální pomoci hlavně firmám v boji s vysokými cenami energií. "Debatovali jsme materiál, který se jmenoval 'Jak pomoci průmyslu a přitom nezruinovat státní kasu', což je velice důležité," řekl koordinátor NERV a šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.
V otázce kurzarbeitu panovala podle Jurečky poměrně silná shoda. "Velmi konkrétně jsme se posunuli v otázce úprav jeho parametrů," řekl vicepremiér. Dodal, že když už se pomoc aktivuje a bude finančně náročná, tak by měla být i finančně návratná.
Ministr také řekl, že při nejnižší nezaměstnanosti v Evropské unii a velké poptávce na tuzemském pracovním trhu chce snížit podle něj poměrně štědrou podporu v nezaměstnanosti. "Abychom lidi motivovali hledat si práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku," podotkl Jurečka.
Konkrétní věci se neřešily
Na schůzce se podle Procházky ale neřešily konkrétní věci. "Není snaha dostat všechna opatření do praxe, ale dnes šlo o to otevřít debatu a následně v tom pokračovat. Nyní se bude pokračovat na politické úrovni… Potom dostaneme materiál zpátky a budeme pracovat na konkrétnu," dodal Procházka.
"Nezaznělo žádné veto k nějakému konkrétnímu návrhu, ale je nutné se o nich bavit dál, rozpracovat je," doplnil Jurečka. Očekává, že diskuse bude složitá na úrovni vládní koalice i jednotlivých politických stran.
Podle Jurečky je třeba promyslet opatření tak, aby byla udělaná sociálně citlivě. "Víme, že v této situaci nemůžeme opatření dělat tupými škrty, ale opravdu dobře domýšlet dopady na sociálně zranitelné skupiny, domácnosti, obyvatele," uvedl.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve středu představila kabinetu své návrhy na dlouhodobé zlepšení salda veřejných financí. Jsou mezi nimi plány na zvýšení daní, zvýšení věku pro odchod do důchodu či omezení některých státních podpor. Konečné rozhodnutí o návrzích bude na politickém rozhodnutí vlády. Letos by měl stát hospodařit s deficitem 375 miliard korun, na příští rok vláda navrhla schodek 295 miliard korun.
Na příjmové straně rozpočtu NERV podle médií navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin. Mezi návrhy je i zavedení odloženého školného na vysokých školách, které by absolventi spláceli po dosažení určité příjmové hranice.
Na výdajové straně rozpočtu NERV navrhuje zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití. V seznamu doporučení je i zrušení státní podpory u stavebního spoření nebo vrácení slev na jízdném na úroveň před rokem 2018. Ekonomové doporučují i snížit počet úředníků nebo sloučit malé obce.
Další setkání NERV s vládou Procházka odhadl za měsíc a půl. Dodal, že je připraven materiál k dostupnému bydlení a další materiál chystá skupina zabývající se zdravotnictvím.
