Loni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh činil 30,2 procenta HDP. Podle pravidel EU by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.
Kvůli dopadům šíření koronaviru na příjmy státu ministerstvo financí letos prosadilo vedle navýšení schodku rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun také novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle ní je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada.
Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Letos jej MF čeká 2,7 procenta.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Příjmy z daní i pojistného by měly další roky růst
Ministerstvo financí také zveřejnilo v přehledu, že by stát měl z většiny daní i ze sociálního pojištění získat příští rok více peněz než letos. Na dani z přidané hodnoty by tak měl stát v roce 2021 získat 443,3 miliardy korun proti letos plánovaným 420 miliardám korun. Méně by měla ale příští rok získat na dani z příjmu firem, a to 132,4 miliardy korun. Naopak letos příjmy státu budou proti loňsku nižší jak u daní, tak i u pojistného.
V letech 2022 a 2023 by příjmy měly růst ze všech daní i pojistného. Pouze u spotřebních daní z tabákových výrobků MF uvádí pro roky 2021 až 2023 stejný výnos 62,7 miliardy korun ročně a u majetkových a silničních daní 5,5 miliardy korun.
Z pojistného na sociální zabezpečení by měl stát získat letos 528,1 miliardy korun. Následně by měly příjmy každoročně růst až na 581,1 miliardy korun v roce 2023.
Materiál je podkladem pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který bude 21. září posuzovat dnes zveřejněnou makroekonomickou predikci ministerstva financí. Úřad ji chce využít pro přípravu státního rozpočtu na příští rok.
Přehled hlavních ukazatelů predikce fiskálních příjmů ČR (podklad pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy), v mld. Kč, hotovostní metodika:
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
| Daň z příjmu fyzických osob | 246,6 | 222,7 | 251,1 | 262,3 | 274,9 |
| Daň z příjmu právnických osob bez DPPO placené obcemi a kraji | 182,9 | 136,1 | 132,4 | 152,7 | 160,9 |
| Daň z přidané hodnoty | 431,6 | 420,0 | 443,3 | 462,9 | 484,4 |
| Spotřební daň z minerálních olejů | 92,4 | 85,0 | 90,0 | 92,0 | 93,9 |
| Spotřební daň z tabákových výrobků | 55,9 | 59,9 | 62,7 | 62,7 | 62,7 |
| Ostatní spotřební daně | 18,8 | 18,9 | 19,8 | 20,0 | 20,0 |
| Majetkové a silniční daně | 20,4 | 8,4 | 5,5 | 5,5 | 5,5 |
| Pojistné na sociální pojištění | 551,7 | 528,1 | 548,7 | 563,1 | 581,1 |
| Pojistné na veřejné zdravotní pojištění | 255,7 | 249,4 | 249,2 | 259,2 | 267,6 |
| Ostatní daně a poplatky | 11,2 | 9,2 | 15,0 | 15,3 | 15,6 |
Zdroj: MF
