Už nemůžu. Předčasný důchod chce stále víc lidí, vybrané profese se teď vyhnou sankci

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
17. 2. 2020 6:04
Problém předčasného důchodu je ten, že krátí penzi. Napořád. V průměru o 1450 měsíčně. Přesto o něj žádá každý rok víc lidí. Kvůli únavě či zdravotním problémům už nechtějí dál pracovat a volí raději menší příjem. Nově by ale část žadatelů mohla do penze odcházet dřív, aniž by přišla o peníze. Jde o první plánovanou změnu v rámci chystané důchodové reformy.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Zatímco ekonomická aktivita padesátníků je v Česku v porovnání s Evropskou unií vysoká, k relativně strmému pádu dochází u šedesátníků. A právě od šedesáti let je možné odcházet do předčasného důchodu. Splnit musí žadatel jednu věc - mít odpracováno alespoň 35 let, respektive mít za tolik let zaplacené pojistné.

O předčasný důchod má podle statistik zájem stále více lidí. "Z hlediska druhu důchodu rostl nejrychleji počet starobních důchodců, kterým je vyplácen krácený starobní důchod v důsledku odchodu do starobního důchodu před dosažením důchodového věku. Zvyšuje se i jeho podíl na počtu všech důchodců pobírajících starobní důchod," uvádí Zpráva a stavu důchodového systému České republiky z loňského roku vypracovaná pro ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Na konci roku 2019 pobíralo starobní důchod přes 2,4 milionu lidí. Z toho více než 640 tisíc lidí je v předčasné penzi. A každé čtvrtletí přibude dalších několik tisíc. 

Zásadní problém předčasného důchodu je fakt, že se lidem trvale krátí penze. Takže i když časem dosáhnou oficiálního věku odchodu do důchodu, měsíční příjem se jim nezvýší. Průměrný starobní důchod byl na konci loňského roku 13 468 korun měsíčně, zatímco průměrná výše předčasného důchodu činila 12 020 korun. Za rok přijde předčasný důchodce v průměru o 17 tisíc korun a za 24 let, což je nyní podle statistik doba strávená v důchodu, o 417 tisíc korun. 

Proč tedy lidé do důchodu odcházejí dřív? Většinou už mají práce dost. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ovlivňuje rozhodnutí o odchodu do starobního důchodu několik faktorů. Těmi nejzásadnějšími je ztráta zaměstnání spolu s únavou a subjektivním pocitem zhoršeného zdravotního stavu.

Záleží také na rodinném statusu - svobodné osoby využívají možnosti předčasného odchodu do starobního důchodu výrazně více než osoby v manželství či jiném partnerství či osoby ovdovělé. "Naproti tomu například péče o blízké osoby v rodinách je důvodem zcela marginálním," uvádí se ve studii. 

Za deset let práce rok důchodu navíc

Mezi žadateli o předčasný důchod jsou velmi často lidé, kteří mají náročná povolání. Jde o profese, které jsou zařazené ve třetí a čtvrté třídě kategorií prací podle bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jsou to například svářeči, brusiči, kováři a další podobné profese, které vesměs potřebují ochranné pracovní pomůcky.

A právě pro ně a zřejmě i pro další z kategorie 2R (rizikové), chce ministerstvo práce udělat výjimku. Nebudou muset žádat o předčasný důchod, protože ten řádný se jim bude krátit za každých deset odpracovaných let o jeden rok.

"Dokončujeme práce na novele snižující důchodový věk lidem v náročných profesích. To jim umožní předčasný odchod do důchodu bez jakékoli penalizace. Lidé pracující ve zdravotně rizikových profesích totiž často nemohou vykonávat svou profesi až do řádného důchodového věku, který se blíží k 65 letům. V současnosti tak často musí odcházet do předčasného důchodu, což se negativně promítne ve výši jejich penzí," říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. 

Doplňuje, že náklady ponesou zaměstnavatelé. "Právě oni totiž těží z náročné práce svých pracovníků. Za každého svého pracovníka v náročné profesi nově zaměstnavatelé zaplatí pojistné o pět procentních bodů vyšší. Celkové pojistné placené zaměstnavatelem se zvýší jen nepatrně. Jen v ojedinělých případech totiž převýší 0,5 procentního bodu," vysvětluje Dostálek, podle něhož MPSV nyní pracuje na přípravě paragrafového znění, které chce předložit k projednání vládě během první poloviny roku.

Podle Martina Potůčka, odborníka na důchodový systém a člena Komise pro spravedlivé důchody, je také důležité šedesátníky lépe motivovat k práci.

"Měli bychom vylepšit podmínky těm, kteří by v předdůchodovém věku stáli o částečné pracovní úvazky, k nimž by mohli pobírat také část budoucích, ale později nekrácených důchodů. A zároveň výrazně zatraktivnit každoroční prémiování těm důchodcům, kteří svojí další pracovní aktivitou odvádějí příspěvky na sociální pojištění ve stejné výši jako ekonomicky aktivní - takže si na svůj vlastní důchod zpětně přispívají značnými částkami," navrhuje Potůček. 

Každé tři měsíce hrají roli

Předčasný důchod se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů. O 1,2 % za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1,5 % za období od 721. kalendářního dne.

"Zvolení vhodného data přiznání předčasného důchodu s ohledem na 90denní úseky je vhodné konzultovat s pracovníky na okresní správě sociálního zabezpečení. Přiznání důchodu o několik dnů dříve může totiž znamenat srážku za další započatý úsek," uvádí se na stránkách sociální správy.

Kromě toho, že předčasný důchod snižuje penzi, má ještě jeden problém. Při výplatě předčasného starobního důchodu není možné až do data dosažení důchodového věku standardně pracovat či podnikat. Je možné si jen přivydělat.

Lze mít pouze zaměstnání malého rozsahu, kde příjem nedosahuje 3000 Kč měsíčně. Pak je možné vykonávat práci na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč a je možné podnikat v rozsahu, který nezaloží v daném kalendářním roce účast na pojištění, což v roce 2020 činí rozhodná částka 83 603 korun.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy