Kyjev - Ukrajina uzavřela s hlavní skupinou zahraničních věřitelů dohodu o odpuštění části svého dluhu. Oznámila to dnes ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková. Věřitelé prominou Kyjevu 20 procent jistiny dluhopisů (zhruba 3,6 miliardy dolarů) a termín splatnosti všech dluhopisů se prodlouží o čtyři roky. Dohoda posílí ukrajinské státní finance a zachrání zemi před nutností vyhlásit platební neschopnost.
Jarešková označila dohodu za výhru pro obě strany. "Každý vyšel z této dohody dobře," uvedla ministryně podle agentury Reuters. Restrukturalizace by měla být podle ní završena do konce října a Jarešková doufá, že se k ní připojí naprostá většina věřitelů.
"Ukrajina rozhodně vedla jednání s věřiteli mnohem lépe než nedávno Řecko. Schopnost dluh splácet je ale velkou otázkou. Záleží na tom, jak se země vypořádá s vnitřní nestabilitou a korupcí, a samozřejmě i na bezpečnostní situaci," uvedl analytik společnosti Partners Aleš Tůma.
Měsíce vyjednávání
Ukrajina vedla od jara jednání o restrukturalizaci státního zahraničního dluhu v objemu 18 miliard dolarů (431 miliard Kč). Jednání se kvůli rozdílným postojům táhla přes pět měsíců. Kyjev požadoval, aby věřitelé přistoupili na výrazné snížení jistiny svých dluhopisů, ti to ale dlouho odmítali a navrhovali jen prodloužení splatnosti. V posledním kole jednání, které trvalo dva týdny, se nakonec podařilo dospět ke kompromisu.
Dosažená dohoda podle Jareškové splňuje požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF). Restrukturalizace je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard dolarů, na němž se země letos dohodla s MMF.
Hlavní skupinu zahraničních věřitelů, se kterou Ukrajina jedná, tvoří čtyři soukromí správci fondů Franklin Templeton, T. Rowe Price, TCW Group a BTG Pactual Europe. Ti drží téměř devět miliard dolarů v ukrajinských dluhopisech.
Soukromým věřitelům z řad fondů podle Tůmy nezbude než dluhopisy držet do splatnosti či další restrukturalizace. "Pokud držíte podstatnou část dluhu celé země, není jednoduché najít kupce. Fondům Franklin Templeton se v minulosti povedlo několik velice odvážných obchodů, např. s dluhopisy Irska. Sázka na Ukrajinu nevyšla, ale pro fondy jde o nepatrné procento jejich portfolia," doplnil Tůma.
Rusko oddlužení odmítá
Jarešková opět vyzvala také Rusko, aby se k částečnému oddlužení země připojilo, a dodala, že Kyjev nebude nakládat s ruským dluhem jinak než s pohledávkami ostatních věřitelů. Moskva to ale znovu odmítla.
Že se Rusko na restrukturalizaci ukrajinského dluhu podílet nebude, potvrdil dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Moskva koncem roku 2013 půjčila Kyjevu tři miliardy dolarů prostřednictvím koupě dluhopisů, které jsou splatné letos v prosinci. Podle Siluanova Rusko nyní nutně potřebuje devizy, protože kvůli západním sankcím nemá přístup na zahraniční kapitálové trhy. Moskva koncem roku 2013 půjčila Kyjevu tři miliardy dolarů prostřednictvím koupě dluhopisů, které jsou splatné letos v prosinci.
"Trváme na tom, aby v prosinci tohoto roku byly ty tři miliardy dolarů plně splaceny, včetně splátek úroků," řekl podle agentury Reuters později Siluanov. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk mezitím uvedl, že Ukrajina nenabídne Rusku lepší dohodu o dluhu než jiným věřitelům.
Prodlení se splátkami ruského dluhu by pro Ukrajinu znamenalo nové nebezpečí. MMF totiž nemůže dál poskytovat úvěry zemím, které svým státním věřitelům včas nesplácejí závazky.
Ukrajina se následkem špatného hospodaření a konfliktu se separatisty na východě země pohybuje na pokraji státního bankrotu. Restrukturalizací zahraničního dluhu státu a státních organizací chce Kyjev ušetřit do roku 2018 více než 15 miliard dolarů.
