Další bankrot v Evropě? Ukrajina doufá v odpuštění dluhů

Tereza Holanová Tereza Holanová
4. 8. 2015 14:35
Už na podzim podle analytiků hrozí, že ukrajinská vláda nezvládne platit své závazky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Kyjev – Řecko je dočasně zachráněno, ale bankrot hrozí další velké evropské zemi. Mezinárodní měnový fond se mu teď snaží zabránit na Ukrajině.

Přestože fond na konci minulého týdne schválil další půjčku, ukrajinská vláda se dál potýká s kritickým nedostatkem peněz. Už na podzim podle analytiků hrozí, že nezvládne platit své závazky.

Jen letos musí Ukrajina vrátit věřitelům více než čtyři miliardy dolarů. Většina má plynout na prosincovou platbu za dluhopis v hodnotě tří miliard dolarů, který drží Rusko. Kromě toho musí zaplatit 500 a 600 milionů dolarů držitelům vládních „eurobondů“ – první zmíněnou částku už 23. září.

Vládě chybějí peníze hlavně kvůli konfliktu na východě země, kde bojuje s proruskými separatisty. Kvůli ochromení tamních průmyslových oblastí vybírá méně na daních, kromě toho doplácí i na oslabení ukrajinské měny – hřivny. Výše dluhu, který je vyjádřen v dolarech, tak prudce roste.

Pomůže i Unie

Pro tento rok MMF přislíbil Ukrajině celkem 10 miliard USD. Polovinu získala země v březnu, zbytek má dostat ve třech splátkách do konce roku. V dalších třech letech chce MMF poslat Ukrajině dohromady 7,5 miliardy dolarů ročně.

Kromě úvěrů MMF a možné úlevy od věřitelů by měla ještě Ukrajina do roku 2018 získat půjčky také od USA, EU a zahraničních institucí. Z celkových potřebných 40 miliard dolarů má jít o zhruba 7,2 miliardy dolarů. Podle agentury Reuters by z této částky mohla ještě letos dostat miliardu dolarů od USA, miliardu od Světové banky a zhruba 658 milionů dolarů, které má schválit Evropská komise.

Zatímco ještě v roce 2013 se státní dluh Ukrajiny pohyboval mírně nad 40 procenty tamního hrubého domácího produktu (HDP), loni překročil 70 procent a letos by se podle agentury AFP mohl dostat nad 135 procent HDP.

Dluhová operace

Jen pro letošní rok chybí Ukrajině podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) 21,4 miliardy dolarů, do roku 2018 pak celkem 40 miliard dolarů. Kromě splátek dluhů jsou potřeba i na stabilizaci tamního finančního sektoru.

Přímo MMF přislíbil 17,5 miliardy dolarů. Dal si ale podmínku: Aby Ukrajina získala celou tuto částku, musí vláda získat dalších 15,3 miliardy od věřitelů – tedy subjektů, od nichž si půjčila dříve. K tomu má dojít pomocí takzvané dluhové operace.

Zatímco věřitelé si tuto operaci představují maximálně jako odsunutí splátek či zmírnění úroků, ukrajinská vláda doufá, že jí zmíněných 15,3 miliardy dolarů prominou. K tomu by mohlo dojít například formou výměny současných dluhopisů za nové s nižší nominální hodnotou. Podobný krok podniklo na jaře 2012 Řecko, kterému tak hlavně banky (například Deutsche Bank, francouzsko-belgická Dexia či francouzská Société Générale včetně její dceřiné Komerční banky) odpustily okolo sto miliard eur.

Věřitelé v čele s americkým fondem Franklin Templeton ale dosud zdůrazňovali, že o něčem podobném nemůže být v případě Ukrajiny řeč.

Kompromis na obzoru?

K průlomu by mohlo dojít až nyní. Ukrajinská vláda v úterý podle agentury Reuters poslala věřitelům zatím poslední návrh dohody a podle zdrojů listu The Wall Street Journal se rýsuje kompromis. Jednání s věřiteli by se mělo uskutečnit již tento čtvrtek.

Americký deník se odvolává na zdroj, podle něhož by věřitelé měli být ochotni přistoupit i na odpis části dluhu. Ten by ale měl být menší než původně navrhovaných 40 procent – podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše by to bylo do dvaceti procent, podle agentury Reuters pak "jen" pět procent.

"Vypadá to, že se stanoviska Ukrajiny a věřitelů sbližují. Haircut (odpuštění dluhu, pozn. redakce) bude velmi pravděpodobně menší než čtyřicet procent," věří i analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš.

Proti tomu ale mluví neochota Ruska, s nímž má Ukrajina kvůli konfliktu na východě země napjaté vztahy a které již na počátku roku jakoukoliv úlevu dluhu důrazně odmítlo. Pokud přitom ukrajinský kabinet řádné zaplatí tomuto věřiteli, hrozí, že ani ostatní nebudou chtít horší podmínky.

Podle analytika skupiny X-Trade Brokers Kamila Borose se budou věřitelé seškrtání dluhu bránit i proto, že situace na Ukrajině není tak beznadějná, jako byla v Řecku.

"To, co výrazně zvýšilo dluh a náklady na obsluhu, byl kolaps ukrajinské měny, který objem dolarového dluhu ztrojnásobil. K tomu ve velké míře došlo kvůli konfliktu na východě, takže pokud by se situace časem uklidnila a měna posílila k předchozím úrovním, tak by Ukrajina zřejmě byla schopna své závazky zaplatit," vysvětluje Boros. "Problémem Řecka je vysoký dluh, na Ukrajině je to kolaps měny. Řecký stav je nezvratný, ukrajinský ne," dodává.

Tlak na dohodu roste

Šéfka MMF Christine Lagardeová v červenci věřitelům zdůraznila, že jednání jsou složitá a že by měli být "rozumní".

Další peníze by měl MMF půjčit Ukrajině v září. Pokud bude podmínkou tohoto úvěru kompromis s věřiteli, tak je podle analytiků investiční společnosti Exotix Partners nejzazším termínem pro dohodu 10. srpen. Pro agenturu Bloomberg vysvětlili, že dohoda o restrukturalizaci musí být dosažena nejméně pět až šest týdnů před tímto datem, aby bylo možné přesvědčit další věřitele k tomu, aby přistoupili na podmínky, a bylo možné vše připravit.

Čeští ekonomové předpokládají, že MMF bude nakonec shovívavý a bude dál pomáhat Ukrajině i v případě, že dohoda ještě na stole nebude.

To se stalo i teď, protože původně měla Ukrajina termín na předložení řešení už v polovině června. Tento termín nedodržela a fond jí přesto na konci července "přiklepl" další půjčku. "S blížícími se velkými splátkami v září ale pravděpodobně tlak na dosažení dohody poroste, protože ukrajinská vláda reálně nemusí mít na splátky prostředky," varuje ovšem Bureš.

HDP na hlavu je oproti Česku šestinové

Dopady finančních problémů pociťují hlavně běžní lidé. Oslabení měny kvůli válečnému konfliktu a celkové nejistotě investorů se logicky projevilo ve zdražení veškerého dováženého zboží. Zatímco před rokem bylo možné koupit dolar za 11,97 hřivny, letos stojí 22,15 hřivny. A hrozí další zdražování. "Škrty ve státních dotacích a liberalizace cen zvednou ceny dost citelně. Očekáváme, že se během letošního roku zvednou o polovinu," varuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Hlavně kvůli bojům na východě země, ale i kvůli nižší poptávce a zdražení zahraničních materiálů také klesá výroba. To je vidět na poklesu tamního HDP, který loni podle odhadu MMF činil 6,9 procenta a letos se má prohloubit na devět procent. "Ukrajinská ekonomika se vyvíjí podstatně hůře, než fond původně předpokládal," potvrzuje Bureš.

Kvůli propadu ekonomiky dál poroste nezaměstnanost. "Ta oficiální přes 11 procent, ta neoficiální výrazně výše," doplňuje Horská. Ukrajina podle ní navíc nepotřebuje jen finanční pomoc, ale i tu "technickou", to znamená jakýsi návod, jak efektivně řídit stát. "S Řeckem ji spojuje problém klientelismu a korupce, provázanosti podnikatelů s politiky a z toho plynoucí výhody oběma stranám," tvrdí ekonomka. I kvůli tomu dosahuje hospodářská vyspělost Ukrajiny měřená HDP na hlavu jen jedné šestiny ve srovnání s Českem.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Turín poprvé prohrál. Doma nestačil na nováčka z Lecce

Fotbalisté FC Turín ve třetím kole italské ligy nestačili na domácím hřišti na nováčka z Lecce a po porážce 1:2 poprvé v sezoně ztratili body. Jediným týmem se stoprocentní bilancí zůstal v Serii A Inter Milán, na jehož hřišti se v úterý představí pražská Slavia při vstupu do Ligy mistrů.

Hosté z Lecce přijeli do Turína k dohrávce se skóre 0:5 po prvních dvou kolech a jejich čekání na gól ukončil ve 35. minutě brazilský útočník Diego Farias dorážkou vlastní střely vyražené brankářem. Po změn stran vyrovnal z penalty za faul Andrea Belotti, ale čtvrt hodiny před koncem Marco Mancosu další pohotovou dorážkou po zákroku gólmana Salvatoreho Sirigua rozhodl o tříbodovém zisku pro outsidera.

před 5 hodinami

Útok na ropná zařízení je odvetou Jemenců za agresi Saúdů, tvrdí íránský prezident

Útok na saúdskoarabská ropná zařízení byl odplatou Jemenců za agresi Saúdské Arábie, uvedl íránský prezident Hasan Rúhání. Informovala o tom agentura Reuters. K víkendovému útoku se sice přihlásili jemenští povstalci, Rijád ale vyjádřil pochybnosti, že úder byl veden z Jemenu, a Spojené státy tvrdí, že za akcí je Teherán. "Jemenci uplatňují své zákonné právo na obranu… útoky byly odvetným opatřením za dlouholetou agresi vůči Jemenu," uvedl Rúhání na tiskové konferenci v Ankaře, kde dnes s prezidenty Turecka a Ruska Recepem Tayyipem Erdoganem a Vladimirem Putinem jednal o syrské krizi.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Volejbalisté dostali na ME lekci od polských mistrů světa

Čeští volejbalisté ve třetím zápase na evropském šampionátu dostali lekci od úřadujících mistrů světa Poláků. Při rozlučce s Rotterdamem od druhého setu nedostali šanci a prohráli 18:25, 12:25 a 15:25. O postup do osmifinále budou Češi po dni volna bojovat již v Amsterodamu proti domácímu Nizozemsku a Černé Hoře.

Poláci vyhráli poslední dva světové šampionáty, ale na evropskou medaili čekají od roku 2011, kdy získali ve Vídni bronz. Proti českému výběru si připsali třetí vítězství na tomto ME ze tří zápasů.

Svěřenci Michala Nekoly mají bilanci jedné výhry a dvou porážek, a pokud chtějí postoupit do play off, potřebují skončit v šestičlenné skupině do čtvrtého místa.

Další zprávy