Hlavně šetřit. Průzkum ukázal, jak hospodaří Češi v době krize a jak vidí budoucnost

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
14. 4. 2020 6:15
Tým sociologa Daniela Prokopa sledoval dopad koronavirové krize na české domácnosti a to, jak na nečekané problémy reagují. Půlce domácností klesl příjem a 28 procent dotazovaných se obává o ztrátu práce, zejména v segmentu obchodu a služeb. Šestina lidí již má problém splácet své pravidelné výdaje, a dokonce zvažuje půjčku či prodej majetku. Podívejte se na výsledky průzkumu podrobněji.
Foto: PAQ Research

Ztráta práce

Okolo pěti procent lidí, kteří byli před pandemií pracovně aktivní, v posledních týdnech března ztratili práci. V menší míře se může jednat o ztrátu zaměstnání, včetně těch, které se teprve projeví v evidenci. Zdroje příjmů však ve větší míře ztratily OSVČ, tedy osoby samostatně výdělečně činné - živnostníci a lidé pracující ve službách, často i personál restaurací, který nemá klasický zaměstnanecký poměr. 

Živnostníci budou moci od státu dostat jednorázový příspěvek 25 000 korun jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem. Podle sociologa Daniela Prokopa si ale do budoucna lze také představit systém se zpětným vyhodnocením nárokovosti. Tak aby pomoc z veřejných zdrojů nedostávali ti, kteří ji nepotřebují.

"Například že se samostatně výdělečně činným, kterým jen krátkodobě poklesl příjem a nakonec dosáhnou za rok 2020 vysokých zisků, přičte pomoc příští rok k odvodům. Což je řešení, které by kombinovalo rychlost se zacílením," říká pro Aktuálně.cz sociolog Prokop.

O práci častěji přišli lidé z domácností, které byly už před epidemií pod hranicí příjmové chudoby. Ohrožené jsou také samoživitelky, které se nejčastěji (46 procent) potýkají s výrazně nižší pracovní dobou, mnohdy na méně než 50 procent původního rozsahu. Zčásti je to kvůli přechodu na ošetřovné. 

Na následujících kartách najdete další výsledky původního sociologického průzkumu Život během pandemie, na kterém společnost PAQ Research spolupracovala s think-tankem IDEA. V rámci projektu se výzkumníci každé dva týdny ptají vzorku 2639 stejných lidí, jak se mění jejich zaměstnání či příjem domácnosti, ve které žijí.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy