Praha - O zdravou výživu mají Češi zájem. Jakmile ovšem uvidí smažený řízek, dají mu přednost, myslí si Josef Svovoda. Ten je generálním ředitelem skupiny Aramark Česká republika, která denně v českých továrnách a firmách připraví na šedesát tisíc obědů.
"Stále více se orientujeme na zdravé jídlo, děláme denně čerstvé bagety, nabízíme celou řadu salátů, lososa, těstoviny," komentuje manažer.
Ačkoliv ale Češi kvalitu vnímají a kupují, stále jsou národem, který miluje smažená jídla. "Jakmile nabídnete vedle zeleninových salátů smažený sýr, houby nebo květák, nemluvě o smaženém řízku, v tu chvíli všichni zapomenou, že se chtěli stravovat zdravě," doplňuje Svoboda.
Zdravě chtějí jíst i firmy
Co se týká zdravé stravy, při jejím výběru prý pomáhají i firemní klienti.
"Třeba v jedné středočeské automobilce jsou na jídlo velice citliví a zvlášť na zdravé pokrmy dávají vysoké dotace. Dělali jsme tam statistiku nejoblíbenějšího jídla - a vyhrál losos, přičemž česká klasika skončila v žebříčku na chvostě," uvádí Svoboda.
Zdravého jídla se podle něj v uvedené firmě prodalo 44 procent.
O podobný koncept má zájem také jedna česká bankovní pobočka, která dostala od své firemní matky za úkol připravit program zdravého životního stylu. Požaduje tedy, aby polovina všech jídel, která mají zaměstnanci na výběr, byla zdravá.
Hlavní příležitost šéf Aramarku vidí v byznys centrech, továrnách a firmách, ale i nemocnicí.
"V tomto případě jde o běh na dlouhou trať, protože hodně záleží na krajích a na ministerstvech," myslí si Svoboda. Například v nemocnicích jsou často kuchyně velmi zastaralé, takže se neobejdou bez milionových investicí.
Vařit ve škole se nyní nevyplatí
Podobné je to také se školními jídelnami. "Školství, to je Hlava 22," dovídáme se. "Aramark provozuje školní jídelny po celém světě, kromě Čech," zdůrazňuje manažer.
Pokud chce podnikatel vstoupit do stravování škol, musí být zapsán v registru škol. Tam se ovšem dostane jen tehdy, pokud má školu, což Svoboda označuje za neřešitelný, byrokratický problém.
"A navíc, když se vám toto podaří překonat, první rok, kdy utratíte spoustu peněz za obrovské investice, dostanete jen 50 procent dotací. Když vaříte pro velkou školu, proděláváte. Další rok dostanete 80 procent, sto procent skoro nikdy. Konkurence to obchází tak, že šidí stát, nahlásí kvůli dotaci 400 žáků, ale ve skutečnosti vaří jen pro 200. Ten systém je celý nakřivo a za těchto podmínek v něm nechceme být," popisuje Svoboda.
Pokud se v oblasti školního stravování podaří nastavit systém s průhlednými pravidly, jako je tomu v jiných zemích, měl by Aramark podle něj o tuto činnost zájem. "Jsme připraveni do tohoto segmentu investovat nemalé peníze, a to nejen do technologii, ale také do prostředí, ve kterém se studenti stravují," uzavírá podnikatel.
Aramark ale nevaří pouze pro domácí firmy. Od roku 1968 také pravidelně zajišťuje stravování atletů během olympijských her.
"V Aramarku máme za ta léta vyvinuté specifické nutriční recepty a víme, co který atlet potřebuje," říká Svoboda.
