V přestávce jednání Rady to uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot.
Přesná výše kompenzací podle Loskota není v současné chvíli známa, podle Komise ale půjde o desítky milionů korun.
Podle původních představ komise přitom Česko nárok na kompenzace nemělo, protože se výrazně nesnížila tuzemská spotřeba drůbeže. Peníze z Bruselu měly totiž dostat jen takové země, kde k poklesu poptávky došlo.
Pokles jinde řešili na náš úkor
Podle ministra zemědělství Jana Mládka si ale jiné země řešily formou dumpingových dovozů drůbežího do Česka své problémy na náš úkor, a tento argument komise uznala.
Infobox
V SOUVISLOSTECH:
Brusel by se měl podle Loskota podílet z 50 procent na podpůrných programech, které v České republice povedou k omezení produkce drůbežího.
"Musíme předložit program motivací k útlumu produkce drůbeže, na který komise přispěje padesáti procenty. Peníze by mohly být k dispozici již v průběhu května" konstatoval Loskot.
Podpora z Bruselu se ale podle jeho údajů nebude v žádném případě týkat nákupu v současné době zamraženého drůbežího masa od producentů prostřednictvím státu.
O problémech Česka s dovozy drůbežích výrobků ze zemí, kde došlo k poklesu spotřebitelské poptávky, informoval Mládek komisi v předstihu před dnešním jednáním. Komise přitom již dříve konstatovala, že je připravena pomoci některým zemím spolufinancováním národních opatření kompenzujících problémy vzniklé v důsledku ptačí chřipky.
"Shledá-li komise a pak příslušný výbor navrhovaná opatření za slučitelná s vnitřním trhem EU, pak společná pokladna uhradí polovinu nákladů," uvedl před jednáním Michael Mann, mluvčí komisařky pro zemědělství Marianne Fischerové-Bölové.
Po dnešku je zřejmé, že v případě ČR se tak stalo.
Ztráty v řádu miliard
Podle analýzy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) má letos v důsledku ptačí chřipky klesnout v zemích EU spotřeba drůbežího o jedenáct procent, což představuje ztráty přes osm miliard korun.
Například dosavadní propad spotřeby drůbežího ve Francii dosáhl až 30 procent, v Německu 20 procent, ve Španělsku 50 procent, v Itálii dokonce 70 procent a v Řecku 80 procent.
Situace ve středoevropském regionu je klidnější, v Maďarsku či Polsku klesl odbyt drůbeže zhruba o 20 procent, v Česku se pohybuje okolo deseti procent. Zejména díky dovozům drůbežího ze zahraničí činí ale i v ČR podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby měsíční ztráty chovatelů a zpracovatelů drůbeže téměř 100 milionů korun.
