Frankfurt nad Mohanem - Evropská centrální banka dala Kypru ultimátum. Buď připravíte klienty o část vkladů, nebo skončíte bez peněz.
Na nouzové financování (Emergency Liquidity Assistance - ELA) by měly tamní banky nárok jen do pondělí. ECB to ve čtvrtek oznámila na svém webu.
Pokud bude chtít zadlužený ostrovní stát čerpat pomoc i poté, musí kývnout na záchranný plán Evropské komise (EK) a Mezinárodního měnového fondu. Podle toho by si měl Kypr více než třetinu záchranného balíčku obstarat sám - a to tak, že donutí tamní banky, aby jednorázově zdanily klienty. Celkově má pomocí tohoto opatření získat 5,8 miliardy eur, aby od fondu a EK získal dalších deset.
Tento postup ovšem kyperský parlament drtivě zamítl - v úterním hlasování se proti němu postavilo 36 z 55 přítomných poslanců. Dalších 19 se zdrželo hlasování.
Zatne eurozóna zuby?
Přestože je hrozba kyperského bankrotu stále vyšší, analytici nečekají, že by k podobnému scénáři skutečně došlo. Ostatní státy eurozóny podle nich nakonec "couvnou", protože krach jedné ze zemí by narušil důvěru v měnovou unii jako celek.
Že chtějí evropští politici nalézt řešení, potvrzují i slova šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema. "Teď je na kyperské vládě, aby předložila návrhy," prohlásil ve čtvrtek ráno v Evropském parlamentu.
Během svého proslovu zároveň zdůraznil, že Evropa prosazuje, aby byla jednorázová daň na Kypru u vysokých částek vyšší než u depozit drobných střadatelů. "Myslíme si, že je fér, aby bohatší klienti přispěli vyšší částkou," prohlásil.
Zároveň ale připustil, že toto měla komise hlasitě zdůrazňovat od samého začátku právě proto, aby zabránila panice běžných spotřebitelů, kteří by mohli podniknout run na banky.
Původní sazba měla činit 9,9 procenta u vkladů nad 100 milionů eur a 6,75 procenta u nižších depozit. Zda by tedy druhé číslo mělo být ještě nižší, Dijsselbloem neřekl.
"ELA je v podstatě pomoc od ostatních států, když vše začne být hodně, hodně špatné. Typicky se poskytuje proti kolaterálu (záruce, pozn. red.), který by ECB jinak nepřijala," vysvětluje list Financial Times, o jaké peníze by teď měl Kypr vlastně přijít.
Pokud ale ECB dojde k závěru, že banka, která o pomoc žádá, není solventní, nouzové peníze nelze poslat. V případě Kypru navíc ECB od poloviny loňského roku neakceptuje jako záruku ani státní dluhopisy, neboť je nepovažuje za důvěryhodné.
