Tokio - Evropské akcie v úterý nezastavily propad asijských burz a po počátečním růstu opět mírně klesly. 

Strach z evropských dluhů a americké recese poslal euro dolů a zlato naopak k novému rekordu. Obavy z nové bankovní krize mezitím sílí, burzy táhnou nejvíc dolů právě akcie bank.

Některé z evropských bank se už zbavují aktiv ve snaze sehnat hotovost a snížit závislosti na krátkodobém (a tudíž drahém) financování, informoval dnes server Patria Online s odvoláním na server International Financing Review.

Výprodej bankovních aktiv je podle Patrie nejrychlejší od kolapsu Lehman Brothers. Některé banky už také omezily poskytování nových úvěrů velkým korporacím.

Penězovody už zamrzají

Tato obranná reakce bank na krizi v Evropě je tak podle Patrie jasným důkazem, že napětí na úvěrových trzích je stále větší hrozbou pro globální oživení.

Největší americké peněžní fondy omezily podle Fitch Ratings půjčky evropským bankám v červnu a červenci o 20 %. Využívání nouzového financování od centrálních bank podle bankéřů dokazuje, že se situace od té doby ještě zhoršila.

Nefungují ani trhy s dlouhodobějším financováním. Žádná z evropských bank například od počátku července nevydala seniorní nezajištěný dluhopis.

"Došlo k masivním prodejům aktiv. Ano. Zhoršuje se to? Ano. Musí vlády něco udělat? Ano," prohlásil nejmenovaný vysoký zástupce evropské pobočky jedné z amerických investičních bank.

Banky jsou podle něj pod tlakem a zmenšují své rozvahy z obavy, aby se nestaly cílem spekulativních útoků. Někteří se však domnívají, že prodeje aktiv situaci jen zhorší, protože banky se budou zbavovat zejména likvidních aktiv a zůstanou pouze nejméně likvidní investice.

Evropská nákaza

Propad akcií v Evropě dosáhl v pondělí 4,1 procenta (Index Stoxx Europe 600), přičemž finanční sektor skončil na nejnižší úrovni za dva roky. Navázal tak na páteční pokles v USA a Asii.

Asijské burzy v úterý na tento propad opět navázaly, hlavní index tokijské burzy uzavřel o 2,19 procenta níže a dostal se tak na nejnižší úroveň od zemětřesení a tsunami z 15. března.

Dolů táhly hlavně akcie bank, jak od nich investoři utíkají v obavách z druhé bankovní krize způsobené předluženými ekonomikami eurozóny. Royal Bank of Scotland propadla v pondělí o nevídaných 12,3 procenta, Deutsche Bank o 8,9 procenta a Société Générale o 8,6 procenta.

Šéf Deutsche Bank Josef Ackerman v pondělí prohlásil, že evropská dluhová krize podkope zisky bank na několik let dopředu a ty slabší dožene k bankrotu.

"Je to evropská nákaza, která teď infikuje trhy po celém světě," komentoval situaci pro agenturu Reuters Michael Heffernan z australské společnosti Austock Group.

Euru hrozí hlubší pád

Na devizových trzích ze stejných důvodů oslabovalo euro, které je k dolaru nejslabší za sedm týdnů. Pro další pohyb kurzu tak bude důležité čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky o úrokové sazbě a projev amerického prezidenta Baracka Obamy v Kongresu o jeho plánu na povzbuzení stagnujícího trhu práce.

Euro přitom oslabilo už na 1,4055 amerického dolaru, to je sedmitýdenní minimum. Vzrostlo tím riziko, že klesne pod takzvaný klouzavý 200denní průměr, což by spustilo automatické prodejní pokyny a euro by šlo ještě mnohem hlouběji.

Vůči japonskému jenu spadlo euro dokonce na půlroční minimum, nejnižší hodnotu od března.

Na nový rekord 1 919 dolarů za unci naopak vzrostla cena zlata, do kterého investoři v nejistých dobách ukládají peníze. Ze stejných důvodů rostoucí poptávky pak klesají investorům výnosy z dalších tradičně bezpečných úložišť peněz - japonských, německých a amerických dluhopisů.

Evropa a USA vykročily cestou japonské stagnace

Rostly naopak výnosy italských dluhopisů, jak se země dostala do podezření, že její úsporné plány nejsou dost razantní. Výnos na desetiletých dluhopisech země vzrostl na 5,6 procenta, nejvíc od počátku srpna.

"Přestože ECB v minulém týdnu aktivně intervenovala na trzích a skoro zdvojnásobila nákupy dluhopisů na periferiích eurozóny, šly včera španělské a italské výnosy znovu vzhůru," shrnul ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. "Německý desetiletý výnos naopak propadl podobně jako americký pod hranici 2 %. To se v USA naposledy stalo v roce 1950," dodal.

"Trhy se zkrátka extrémně bojí, že vyspělý svět jako celek spadne do japonského scénáře trvale slabého růstu a hypernízkých výnosů. Od té doby, co japonské desetileté výnosy spadly v roce 1997 pod 2 %, dostaly se nad ně jenom na pár týdnů," vysvětlil Bureš příčiny propadu burz.

Evropské dluhy hrozící nakazit banky po celém světě tak nejsou jediným zdrojem obav. Tím je i slabý růst, který smazávání dluhů ještě víc ztíží. Čerstvě zveřejněná data totiž ukázala, že americká ekonomika nevytvořila v srpnu žádná pracovní místa.

"Globální recese je teď víc pravděpodobná než nepravděpodobná," shrnul to v úterý singapurský ministr financí a zdůraznil, že evropská a americká ekonomika už teď prakticky stojí.