Z USA letí vzkaz také do Evropy: Je konec blahobytu

Karel Toman
2. 8. 2011 15:10
USA a EU čekají dlouhé roky bolestného oddlužování. Krize se budou vracet
Foto: Reuters

Praha - Za dluhy se platí. Dva týdny událostí v eurozóně a USA nám připomněly, že tenhle sedlácký imperativ by měl odteď stát na první stránce každé ústavy.

Evropa si nejprve 21. července konečně přiznala, že dluhy Řecka jsou nesplatitelné. Daňoví poplatníci už se nazachraňovali dost, teď je řada i na bankách a investorech. Riziko podnikání, další staré dobré pravidlo.

Také v USA si byli nuceni přiznat, že s jejich dluhem to tak dál nejde. Amerika přitom dala ostatním jasně najevo, že její úloha globálního policajta, kterou zvlášť pro Evropu hrála po celé planetě od druhé světové války, končí. Pošlete hochy z Afghánistánu domů, Libyi ať řeší zbytek NATO, od 1. srpna šetříme.

Podle všeho jsou tyto události na obou březích Atlantiku začátkem dlouhého a bolestivého oddlužování, které se bude připomínat opakovanými politickými krizemi s příčinami v ekonomice a naopak.

Ďábelský tanec dluhů a stagnace

"Měli bychom se smířit s tím, že Evropa a Amerika jsou v cyklu oddlužování, jehož důsledky s námi budou po mnoho let," napsal Mohamed El-Erian, šéf největšího světového obchodníka s dluhopisy společnosti Pimco.

Vysoké dluhy, které Evropa a USA nakupily, se totiž v kombinaci se slabým růstem mění v to, co profesor ekonomie na Standfordu Michael Boskin nazývá "ďábelským tancem," ve kterém se oba tanečníci vzájemně roztáčejí do spirály.

Že přitom nejde o spirálu vzestupnou, je nabíledni.

Ekonomové Ken Rogoff a Carmen Reinhartová spočítali, že jakmile poměr dluhu k HDP té které země dosáhne k 90 procentům, jeho obsluha se výrazně prodražuje a vyhlídky růstu strmě klesají. A právě to se teď na obou stranách Atlantiku děje.

Dluh USA byl na konci roku na 93 procentech HDP. Bez úspor by podle profesora ekonomie z Harvardu Martina Feldsteina vzrostl roku 2035 na 190 % HDP.

Varování ztracené dekády. Vlastně už dvou

Evropa už na tak depresivní čísla ani čekat nemusí.

Přes 150 procent se nedávno přehouplo Řecko, devadesátku ale koncem loňského roku atakoval i "motor Evropy" Německo s Francií (viz graf).  Česko může být za svých zhruba 40 % dluhu k HDP opravdu rádo.

Nápadně to celé připomíná Japonsko, jehož "ztracená dekáda" po splasknutí tamní bubliny v roce 1989 už načala třetí pokračování.

Do tamních 225 procent dluhu k HDP má zatím daleko i Řecko. 

Problémy se stárnoucí populací, s rostoucími výdaji státu na zdravotnictví a s důchody jsou naopak stejné v Japonsku, EU, Americe i u nás.

Podle profesora Boskina je navíc pravděpodobné, že záchranu z peněz daňových poplatníků ještě budou na obou březích Atlantiku potřebovat banky a někde i zadlužené regionální vlády. Politikům se už přitom proti vůli voličů nikoho zachraňovat ani stimulovat nechce a začínají naopak sahat k razantnímu oddlužení.

Katastrofický scénář všedního dne

"Lekce z naší dluhové krize spočívá v tom, že pokud nastane další finanční kalamita, fungujeme bez záchranné sítě. Zvykněte si na to," popsal novou situaci před dohodou o americkém dluhu Jeffrey Garten, profesor na Yale a autor několika knih o moci USA v éře globalizace.

V propojeném světě virtuálních peněz přitom každý dluží každému. Radikální jednostranné oddlužení by mohlo rychle přerůst v lavinu.

Po spuštění řízeného bankrotu Řecka zesílil tlak finančních trhů na Itálii a Španělsko, když investoři dostali strach, že by o peníze mohli přijít i tam. Spojeným státům pořád hrozí úprk části investorů od dluhopisů, protože jim navzdory dohodě o dluhu dál hrozí snížení ratingu.

Katastrofický scénář paniky, zamrznutí finančních trhů a nové globální recese je tak pořád reálný, i když už míň pravděpodobný. Politici se proto snaží všemi silami takové katastrofě vyhnout.

Mezi tlakem voličů a finančních trhů tak volí scénář pomalého oddlužení.

USA banánovou republikou

Způsoby, jak toho dosáhnout, jsou Podle El-Eriana dva - tištění peněz, nebo škrty. EU i USA se v posledních týdnech vydaly spíš tou druhou cestou.

Navzdory hrozivým číslům o zadlužení to však hned dva nositelé Nobelovy ceny za ekonomii považují za to nejhorší možné řešení. Josef Stiglitz dokonce tvrdí, že se tím prokázala "ideologická krize západního kapitalismu."

Recept škrtů totiž podle něj podváže slabé ekonomiky ještě víc, což se opakovaně ukázalo v krizích v Latinské Americe, východní Asii a naposledy Řecku a Irsku.

Druhý nobelista, Paul Krugman, tvrdí mnohem ostřejšími slovy totéž. "Extrémní pravicoví radikálové" si podle něj počínali jako středověcí doktoři, kteří nemocnému pouštějí žilou. Vydírání, kterým si v USA škrty vynutili, podle něj "posune Ameriku daleko na cestě ke statusu banánové republiky."

Cupování společenské smlouvy

Podle Stiglitze omezování výdajů "cupuje zbytky společenské smlouvy" díky níž jedinec postupuje část svých práv, aby za to výměnou dostal jisté výhody. Pravicová ideologie tak podle Stiglitze "znovu ohrožuje globální hospodářství - nebo alespoň ekonomiky Evropy a Ameriky, kde tyto ideje nadále vzkvétají."

Jenže ani velmi vyhranění pravičáci nemají zrovna triviální argumenty.

"Pokud neuděláme změny dnes, zbankrotují Spojené státy dříve nebo později. A je určitě lepší, když to bude dříve než později," vysvětlil vlivný kongresman a přesvědčený libertián Ron Paul, proč on by volil radikální a rychlý řez. Argentina, která zbankrotovala poměrně nedávno, teď patří v Latinské Americe k hospodářským premiantům.

Dnes je ale jiná doba a náklady, které by mohla přinést panika z takového způsobu oddlužení USA - největšího dlužníka světa -, neumí nikdo odhadnout.

Rostoucí ceny potravin, životních nákladů a nekonečných škrtů už dříve strhly arabskou revoluci a do ulic vyhnaly protestující od Evropy po Izrael. Další růst nezaměstnanosti, který by globální recese mohla přinést, by mohl začít ohrožovat demokracie i tam, kde jsou zavedené, včetně Evropy. Další na řadě by mohl být třeba režim v Číně, druhé ekonomice světa.

"Nejvýznamnější hrozbou naší národní bezpečnosti je náš dluh," zdůraznil opakovaně také náčelník amerického vojenského štábu admirál Mike Mullen.

Potrvá to roky a bude to bolet

Zbavit se tohoto nepřítele prostřednictvím přebytků z mdlého ekonomického růstu je podle Boskina i El-Eriana nemožné. Vleklý a otravný spor o to, jak státy zbavit dluhů a neobětovat přitom životní úroveň voličů, bude proto Evropu a USA pronásledovat po mnoho příštích let.

Frontové linie už jsou narýsovány, vedou kolem toho, zda by USA měly zvýšit rozpočtové příjmy z daní a jestli má Evropa oklestit přebujelý sociální stát. Ekonomové vesměs na obojí odpovídají ano.

"Tlaky na oddlužení s námi zůstanou po léta a vlády budou míchat z jídelníčku možností. Periodická dluhová dramata a krize proto jen tak brzy nezmizí. Dluh je prostě příliš velký a ekonomický růst není dost vysoký na to, aby ho odstranil bezbolestně," upozornil El-Erian.

USA a Evropa budou světu ekonomicky dominovat ještě dlouho, stejně dolar a euro. Jejich dosavadní náskok ale začne svět dotahovat o něco rychleji.

Čína už Japonsko předehnala a je druhá. Doba, kdy Brazílie přeskočí Británii a třeba i Francii, zatímco Indie odsune Kanadu, se zřejmě krátí (viz graf). A tím i čas, kdy jejich názor získá na váze v mezinárodních finančních institucích od Mezinárodního měnového fondu po Světovou banku. Zvykejme si.


 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Neapol přišla o výhru v Sassuolu a vede už pouze o bod před Milánem

Fotbalisté Neapole přišli v závěru utkání 15. kola o výhru v Sassuolu a po remíze 2:2 vedou už pouze o bod před AC Milán, který zvítězil 3:0 v Janově. O další bod zpět je třetí mistrovský Inter, jenž porazil 2:0 Spezii a připsal si třetí vítězství za sebou.

Neapoli získali po přestávce Fabián Ruiz a Dries Mertens dvougólové vedení, ale Sassuolu se podařilo srovnat. V 89. minutě skóroval na 2:2 hlavou Gian Marco Ferrari. Domácí se dokonce v nastaveném čase radovali z třetího gólu, ten ale nebyl po konzultaci s videm uznán kvůli útočnému faulu.

Svůj první start v základní sestavě Milána ozdobil dvěma góly Junior Messias, jenž už minulý týden rozhodl o výhře nad Atléticem Madrid v Lize mistrů. Skóre otevřel v 10. minutě precizně provedeným přímým kopem veterán Zlatan Ibrahimovic a nastartoval Milán k výhře nad týmem, který vede slavná postava "rossoneri" Andrej Ševčenko. Vítěz LM a Serie A s Milánem se tak ani v třetím zápase na lavičce sestupem ohroženého Janova nedočkal vítězství.

Inter vyhrál pod pod trenérem Simonem Inzaghim v Serii A poprvé tři zápasy po sobě. Mistra na San Siru ve 36. minutě poslal do vedení Gagliardini. Krátce po změně stran domácí Correa ještě trefil břevno, ale v 58. minutě už přidal pojistku favorita Martínez proměněnou penaltou po ruce Hristova.

Pátý AS Řím podlehl v Boloni 0:1 a klopýtnul po sérii dvou ligových výher. Utkání rozhodl ve 35. minutě Svanberg.

Italská fotbalová liga - 15. kolo:

Boloňa - AS Řím 1:0 (35. Svanberg), Inter Milán - Spezia 2:0 (36. Gagliardini, 58. Martínez z pen.), FC Janov - AC Milán 0:3 (45.+1 a 61. Messias, 10. Ibrahimovic), Sassuolo - Neapol 2:2 (71. Scamacca, 89. Ferrari - 51. Ruiz, 59. Mertens).

Tabulka:

1. Neapol 15 11 3 1 32:9 36
2. AC Milán 15 11 2 2 33:18 35
3. Inter Milán 15 10 4 1 36:15 34
4. Bergamo 15 9 4 2 32:17 31
5. AS Řím 15 8 1 6 24:16 25
6. Fiorentina 15 8 0 7 24:20 24
7. Juventus Turín 15 7 3 5 20:16 24
8. Boloňa 15 7 3 5 21:24 24
9. Lazio Řím 14 6 3 5 25:25 21
10. Hellas Verona 15 5 5 5 28:25 20
11. Sassuolo 15 5 4 6 24:23 19
12. Empoli 14 6 1 7 21:26 19
13. FC Turín 14 5 2 7 17:14 17
14. Udine 14 3 6 5 16:20 15
15. Sampdoria Janov 15 4 3 8 21:29 15
16. Benátky 15 4 3 8 12:25 15
17. Spezia 15 3 2 10 15:34 11
18. FC Janov 15 1 7 7 17:29 10
19. Cagliari 15 1 6 8 16:29 9
20. Salernitana 15 2 2 11 11:31 8
před 3 hodinami

Real díky Benzemovi zdolal Bilbao a vede ligu o sedm bodů

Fotbalisté Realu Madrid v dohrávce devátého kola španělské ligy doma porazili Bilbao 1:0 gólem Karima Benzemy. "Bílý balet" vede neúplnou tabulku o sedm bodů před městským rivalem a obhájcem titulu Atléticem, který má zápas k dobru.

Francouzský útočník Benzema se pohotově trefil ve 40. minutě po Modričově nepovedené střele. Pro nejlepšího kanonýra soutěže to byla 12. branka v sezoně. Bilbao si na Santiago Bernabéu vytvořilo řadu velkých šancí, ale nevyzrálo na madridského brankáře Courtoise. Real tak zvítězil v pátém ligovém utkání po sobě.

před 4 hodinami

Na opoziční mítink v Kyjevě přišly stovky lidí, žádaly demisi prezidenta a volby

Stovky lidí přišly ve středu večer na opoziční demonstraci na kyjevském náměstí Nezávislosti, zvaném Majdan. Demonstranti požadovali předčasné parlamentní volby, aby vznikla nová vláda, odstoupení prezidenta Volodymyra Zelenského a odvolání šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, uvedla agentura Unian.

Deník Ukrajinska pravda odhadl, že na začátek mítinku přišlo asi 2000 lidí, na které dohlíželo asi 4500 policistů. Každou minutou ale počet demonstrantů narůstal.

Kvůli bezpečnostním opatřením byla omezena doprava v centru hlavního města. Policie především částečně zahradila přístupové cesty k vládní čtvrti. Stovky policistů chránily sídlo prezidentské kanceláře. Na její dveře demonstranti házeli drobné mince, což vysvětlovali jako peněžní sbírku, aby Zelenskyj a Jermak mohli odcestovat do Ruska.

Na transparentech nechyběla obvinění Zelenského z vlastizrady či výzvy k odeslání Jermaka na Sibiř. Organizátoři varovali účastníky před počínáním, které by mohlo vyprovokovat konflikt s policii. K žádným potyčkám nedošlo, uvádí na svém webu Ukrainska pravda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy