Madrid/Londýn - Světové trhy v pondělí výrazně rostly díky úlevě ze zprávy o záchraně španělských bank ve výši až 100 miliard eur.
První komentáře analytiků ale hned naznačily, že u této pomoci zůstat nemusí a že časem se Španělsko nemusí vyhnout pomoci také tamní vládě.
Panevropský index FTSEurofirst 300 dopoledne přidával asi 1,8 procenta, a dostal se tak těsně nad 1000 bodů. Nad tuto hranici se vrátil poprvé od začátku května. Užší index Euro Stoxx 50, který sleduje obchodování pouze v eurozóně, přidával 2,4 procenta na 2195 bodů.
Index bankovních titulů zpevnil o pět procent, a to hlavně zásluhou bank ze Španělska. Například akcie největší španělské banky Santander přidávaly skoro deset procent. Později ale zisky omezily na zhruba šest procent. Akcie další španělské banky BBVA přidávaly kolem sedmi procent.
Je pomoc bankám jen předehra?
Posilovalo také euro a ropa, která roste vždy, kdy trhy ucítí naději na zlepšení hospodářského výhledu. Podle prvních komentářů je ale současná úleva krátkodobá.
Částka až 100 miliard eur (zhruba 2,5 bilionu korun), kterou eurozóna o víkendu slíbila Španělsku na rekapitalizaci tamních bank, totiž podle nich možná nebude stačit. Část analytiků tak nevylučuje, že nakonec bude potřeba dát dohromady peníze na záchranu celého Španělska. Tentokrát by ale šlo o mnohem větší částku a je otázkou, zda by si to eurozóna mohla vůbec dovolit.
"Teď je třeba říct, že Španělsko v určité chvíli pravděpodobně zcela ztratí přístup na dluhopisové trhy," myslí si londýnský analytik švýcarské banky UBS Justin Knight, jehož cituje ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). "Žádostí o pomoc nám jasně ukázali, že přístup na trhy mají už teď omezený," dodal.
Podobný názor má více analytiků, podle nichž má Španělsko před sebou těžké období, kdy bude muset přesvědčit kapitálové trhy, že je pořád ještě věrohodným dlužníkem. Pro Evropu to bude naprosto zásadní moment, protože záchrana čtvrté členské země eurozóny může mít potenciálně katastrofální následky.
Premiér záchranu označil za "vítězství"
Eurozóna prozatím zachraňovala tři členské země z celkových 17, které ji tvoří. Vždy ale šlo o malé ekonomiky, například ta řecká se na hrubém domácím produktu eurozóny podílí sotva z 2,5 procenta. Když si eurozóna dlouho nedokázala poradit s tak malým problémem, jakým je Řecko, jak by to mohlo vypadat, až bude pomoc potřebovat mnohem větší Španělsko, pokládá si otázku část ekonomů.
Madrid se žádosti o finanční pomoc pro své banky dlouho vyhýbal, podle zasvěcených kvůli své hrdosti. Přesvědčila jej zřejmě až sobotní telekonference ministrů financí eurozóny, která byla podle zdrojů agentury Reuters velmi vzrušená.
Španělský premiér Mariano Rajoy se v neděli snažil pomoc vykreslit jako velké vítězství. Hospodářské reformy, které jeho země uplatňuje v posledních pěti měsících, podle něj zabránily nejhoršímu, takže Španělsko nemusí žádat o kompletní záchranu, jako to v minulých dvou letech učinilo Řecko, Irsko a Portugalsko.
"Získali jsme si důvěru," prohlásil mimo jiné Rajoy, než odletěl sledovat španělský fotbalový tým na evropský šampionát do Polska. "Pro tuto chvíli je problém vyřešen," dodal. Štiplavé otázky novinářů, zda se jedná o záchranu, odbyl jako "sémantickou diskusi." Rajoyův způsob vysvětlení ale přesvědčil sotva koho.
Španělsko se "plnokrevné" záchraně nevyhne
"Podle zprávy společnosti McKinsey Global Institute činilo celkové zadlužení Španělska v polovině roku 2011 asi 363 procent hrubého domácího produktu. Vzhledem k předpokládanému propadu ekonomiky nelze jejich krizi vyřešit kombinací úsporných opatření a likvidní podporou. Eurozóna musí připustit, že bude nutná určitá forma odpisu dluhu, nebo státní bankrot," myslí si komentátor listu Financial Times Wolfgang Münchau.
Na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska bude Španělsko čerpat pomoc jen od členských zemí eurozóny. Madrid tak obhájil požadavek, aby se do pomoci nezapojoval Mezinárodní měnový fond. Ten bude mít ryze monitorovací úlohu, společně s eurozónou a Evropskou centrální bankou.
To, že se pomoci od ECB, EU i Mezinárodního fondu nevyhne ani španělská vláda, však tvrdí podle agentury Reuters i analýza bankovní skupiny Citi.
