Potvrzeno: Španělsko požádá eurozónu o pomoc pro banky

ČTK ČTK
9. 6. 2012 21:40
Jde o čtvrtou a největší zemi eurozóny, která je nucena požádat o zahraniční pomoc
Demonstrace v Madridu kvůli tomu, že Španělsko požádalo o pomoc od eurozóny.
Demonstrace v Madridu kvůli tomu, že Španělsko požádalo o pomoc od eurozóny. | Foto: Reuters

Madrid/Brusel - Španělsko požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky. Oznámil to španělský ministr hospodářství Luis de Guindos s tím, že formální žádost bude předložena brzy.

Eurozóna v prohlášení uvedla, že je připravena Madridu poskytnout až 100 miliard eur (2,53 bilionu korun), jakmile obdrží španělskou žádost.

Španělsko se po Řecku, Irsku a Portugalsku stane čtvrtou a největší zemí eurozóny, která je nucena požádat o zahraniční finanční pomoc.

Konkrétní sumu vzhledem k očekávaným auditům de Guindos zatím nesdělil. Nabízenou částku až 100 miliard označil za maximální sumu, která je plně dostačující a neměl by ji nikdo zpochybňovat.

De Guindos podobu pomoci nastínil po odpolední telekonferenci ministrů financí 17členné skupiny eurozóny. Řekl, že pomoc bude mít formu půjčky, kterou Madrid dostane za "velmi výhodných podmínek", jež budou dohodnuty v příštích dnech. Podpora prý bude určena pro nejslabší část finančního sektoru a nebudou ji potřebovat všechny banky.

O tom, které to budou, má rozhodnout audit bankovního sektoru. Jeho výsledky budou prý zveřejněny v červnu. Podle činitelů citovaných Reuters by to mělo být do 21. června. Eurozóna dále podle de Guindose výměnou za finanční pomoc nebude po Madridu chtít provést žádné ekonomické nebo fiskální reformy.

Do záchranného plánu se zapojí také Mezinárodní měnový fond. Na pomoci se ale nebude finančně podílet, podle euroskupiny byl pouze přizván, aby pomohl s prováděním a kontrolou čerpání pomoci. Potvrdil to i de Guindos, když řekl, že fond bude mít v této otázce pouze poradní roli.

Euroskupina po více než 2,5 hodiny trvající telekonferenci uvedla, že pomoc Španělsku půjde z některého ze záchranných mechanismů eurozóny, Evropského fondu finanční stability (EFSF) nebo novějšího Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a určena bude na rekapitalizaci nejslabších španělských bank.

"Půjčka musí pokrýt odhadované kapitálové požadavky s další bezpečnostní rezervou v odhadovaném úhrnu až 100 miliard eur," citoval z prohlášení eurozóny Reuters. Jakmile Madrid předloží formální žádost, bude potřebný kapitál vyplacen španělskému fondu na restrukturalizaci bank (FROB), ačkoli Madrid "za finanční podporu dál ponese plnou zodpovědnost".

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble Madrid za rozhodnutí žádat evropské partnery o pomoc pochválil. Uvedl, že Španělsko podniklo "velké kroky, aby dostalo své ekonomické a finanční problémy pod kontrolu", zahájilo "hluboké strukturální reformy" a "je na dobré cestě". ¨

Španělskou žádost o finanční pomoc ocenila v první reakci také Evropská komise a zdůraznila, že je připravena žádost vyřídit pružně. 

Mezinárodní měnový fond  ve zprávě zveřejněné v pátek večer vyčíslil potřeby španělských finančních institucí na nejméně 40 miliard eur. Švédský premiér médiím řekl, že jde o "otázku sumy přesahující 80 miliard eur".

Krach realitního trhu

Případ Španělska je ale trochu jiný, pomoc by u této země na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska měla směřovat pouze do bankovního sektoru.

Španělský bankovní sektor, a hlavně menší spořitelny zvané cajas, tvrdě doplácí na krach realitního trhu v roce 2008, po němž bankám zůstaly nedobytné úvěry a další problémový realitní majetek (pozemky, budovy) za 184 miliard eur (asi 4,6 bilionu korun).

Ceny nemovitostí klesly od roku 2008 o 25 procent a pokles bude podle odhadů pokračovat. Jedním z problémů Španělska je, že právě stavebnictví a navazující odvětví mají vysoký podíl na národním důchodu a realitní krize tak měla v zemi silnější dopady než v řadě jiných zemí. Jedním z důvodů realitní bubliny byly nízké úroky po přechodu na euro v roce 2002, což vedlo k neúměrnému zadlužování.

Vláda již finanční sektor třikrát restrukturalizovala, nalila do systému 18 miliard eur (449,2 miliardy korun) a převzala pět bank. Podle odhadů bude Španělsko potřebovat na sanaci bank 50 až 60 miliard eur (až 1,5 bilionu korun), podle krajních odhadů až 100 miliard eur.

Za 23,5 miliardy by měl stát například převzít bankovní ústav Bankia, který je čtvrtou největší bankou ve Španělsku a ve správě má zhruba deset procent vkladů celého bankovního sektoru a je rovněž druhým největším hypotečním ústavem v zemi.

Recese, nezaměstnanost, dluhy...

Španělská ekonomika se navíc potýká již podruhé za poslední tři roky s recesí. Za celý loňský rok sice HDP ještě stoupl o 0,7 procenta, v letošním prvním čtvrtletí klesla ekonomika o 0,3 procenta, což je stejné tempo propadu jako v předchozích třech měsících. Přitom v letech před příchodem krize v roce 2008 ekonomika rostla pravidelně v průměru o více než tři procenta.

Španělsko také trápí nejvyšší nezaměstnanost ze zemí EU, která v dubnu činila 24,3 procenta. Průměr v EU je přitom 10,3 procenta. Důvodem vysoké nezaměstnanosti je kromě ekonomických problémů i velká ochrana pracovního trhu a moc odborů, takže řada firem jen opatrně přijímá nové pracovníky či se těžko zbavuje nadbytečné pracovní síly.

Za propadem ekonomiky je především pokles domácí poptávky, což je podle ekonomů důsledek hlubokých rozpočtových škrtů a dalších úsporných opatření. Země se potýká s vysokým rozpočtovým deficitem, který loni činil 8,9 procenta HDP.

Státní dluh loni činil 68,5 procenta, což je oproti některým zemím v EU příznivý ukazatel, podle dubnových odhadů se ale letos přiblíží k 80 procentům HDP a dosáhne tak nejvyšší úrovně od roku 1990.

Roli v zadlužení hrají i "neukázněné" autonomní oblasti. O pomoc požádalo stát například i nejbohatší Katalánsko.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy