EU už zná rozpočet na další sedmileté období
Státy EU se shodly na výhledu rozpočtu unie na období 2007-2013. Počítá s výdaji v celkové výši 862,4 miliardy eur (téměř 26 bilionů korun). To je o 13 miliard více než předtím navrhovala Velká Británie, která poslední půlrok unii předsedá.
Nejhlasitěji proti rozpočtu vystupovala Francie a Polsko. Dohodu nakonec pomohla zachránit německá kancléřka Angela Merkelová, která se vzdala části dotací ve prospěch nových členských zemí.
Británie se nakonec vzdala další 2,5 miliardy eur ze své slevy na příspěvek do rozpočtu. Oproti minulosti tak přijdou o 10,5 miliardy eur, které by se jinak z evropské kasy Londýnu vrátily.
Česká republika může podle návrhu čerpat až 893 miliard korun v dotacích a přímých platbách a po odečtení příspěvku, který ČR do evropské kasy zaplatí, by mohl být čistý tok peněz z EU celkem 651 miliard korun. Nové členské země budou mít jednodušší pravidla pro čerpání dotací.
Rozpočet ještě musí schválit evropští poslanci.
Jednání o volném světovém obchodu nedotažena
Členské země Světové obchodní organizace se na summitu v Hongkongu dohodly zrušit dotace na vývoz zemědělských produktů do roku 2013. Státy by se podle závěrečné deklarace měli na nových pravidlech obchodování dohodnout na jaře.
Celková dohoda o liberalizaci světového obchodu tak byla opět odložena; jednání ale neskončila krachem, jak mnozí pozorovatelé předpokládali. Rozvojové země původně chtěly, aby subvence zemědělců skončily už v roce 2010.
Součástí dohody, která posunula tento termín na rok 2013, je i oddálení odstranění cel a dovozních omezení na průmyslové zboží, kterými země chrání domácí výrobce.
Čtěte podrobněji v článku Aktuálně.cz
Do Gazpromu mohou investovat i cizinci
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který umožní vlastnit akcie plynárenského koncernu Gazprom i zahraničním akcionářům. Gazprom je největší obchodovanou emisí v Rusku a nyní se stane největší obchodovanou firmou na takzvaných rozvíjejících se trzích.
Gazprom, ovládaný státem, dodává Evropě asi čtvrtinu spotřeby zemního plynu. Koncem prosince pohrozil Ukrajině, že jí zastaví od Nového roku dodávky, pokud se nedohodne na lepší ceně. Čtěte více
Ruský stát získává díky Gazpromu větší kontrolu nad těžbou ropy a zemního plynu i nad exportem těchto komodit. Kreml nyní ovládá přes státní firmy 60 procent energetického sektoru v zemi. Nedávno posílil tím, že Gazprom koupil od oligarchy Romana Abramoviče 73procentní podíl v ropné společnosti Sibněfť.
