Rozhovor: Krize v USA je krizí jedné domácnosti

Adam Junek
5. 4. 2008 10:00
Záleží na spotřebě lidí, kdy krize skončí, tvrdí šéf AKAT
Foto: Bison & Rose

Rozhovor - Americká krize není krizí reálné ekonomiky. Splaskla bublina odvětví, za nímž mnoho opravdové ekonomiky nebylo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Beneš, šéf Asociace pro kapitálový trh, která zastřešuje finanční instituce s aktivy v hodnotě 700 miliard korun.

"Až bude americká ekonomika v recesi z jiného důvodu, nebude mít Fed kam sazby snižovat," varuje Beneš při hodnocení bezprecedentních kroků americké centrální banky.

A.cz: Krize v USA trvá již několik měsíců. Kde vlastně nastala chyba?

Základní chyba nastala v tom, že Amerika byla několik let tažena nereálným růstem cen nemovitostí a obrovským růstem stavebních prací, výroby a ekonomika na to neměla peníze. Ty jednotlivé domácnosti na to neměly peníze.

Foto: Reuters
Čtěte také:
Bankéř: Investor zapomíná na krizi při první výhře
Foto: Reuters
Přečtěte si, co nás ještě čeká:
Expert: Bude-li krize pokračovat, hrozí pád dalších bank

Hypotéky tak dostávali i lidé, u kterých bylo dopředu jasné, že jakýkoliv výkyv například na trhu práce jim znemožní splácení.

Do této chvíle by šlo o problém reálné ekonomiky. Ale ono se to přelilo do systémů různých cenných papírů, derivátu odvozených z těch hypoték, které poslaly na trh investiční banky. Ty se začaly v investičních balíčcích obchodovat nejdříve na americkém a posléze celosvětovém trhu.

To byl základ dlouhodobého ekonomického růstu Ameriky. Jenomže bublina rostla spolu s tím. A jakmile je ekonomika tažena především odvětvím, které nemá za sebou mnoho reálné ekonomiky, tak závisí jen na výdrži té bubliny. A to se stalo teď, trh s nemovitostmi začal padat a celá ekonomika s ním.

A.cz: Jak to, že to makléři či jiní finanční experti neodhalili dřív?

Na každém trhu máte indicie pro růst i proti růstu toho trhu.Mentalita investičních bank je specifická. Zaměstnávají obchodníky, kteří mají před očima jen krátkodobý zisk, od nějž se odvíjejí jejich odměny, a nestarají se o dlouhodobý rozvoj společnosti nebo stabilitu světové či národní ekonomiky.

Navíc plány zisků se každoročně zvyšují a obchodníci jsou tak tlačeni k tomu, aby vlastně trhu věřili. Jistě šest let růstu je dlouhá doba, ale je složité říct, že růst pomine a rozpočty na příští rok je třeba udělat naprosto jinak.

A.cz: Je to dáno i jakýmsi efektem stáda všichni na to sázejí, musím taky?

Nebyla moc jiná alternativa. Státní papíry byly dole. Navíc v obchodech s hypotékami byly tak veliké sumy, že z toho nešlo jednoduše vystoupit.

A.cz: Americká centrální banka provedla dva bezprecedentní kroky prudce snížila sazby a poskytla půjčku jiné než komerční bance. Jsou to zásahy, které mohou situaci stabilizovat, krizi odvrátit?

Zde je spíš zajímavé zmínit, že v posledních dejme tomu patnácti letech vždy, když došlo k ochladnutí ekonomiky, tak to bylo dané technickým vývojem, nebo represivní monetární politikou Fedu. Kdy centrální bankéři pomocí sazeb ekonomiku zpomalili.

Dnes jsou komerční banky zdravé, problém bubliny zasáhl více méně jen investiční banky. Ale ty jsou tak velké, že ekonomiku dokázaly strhnout a Fed musel do ekonomiky napumpovat oběživo, protože, když někdo peníze měl, nechtěl je půjčit. Přitom americká ekonomika je odvždy založena na velkých půjčkách, na koloběhu peněz.

Jenže došlo to tak daleko, že snížili sazby a mají zároveň recesi, to nikdy nebylo. Vždy byly vysoké sazby a recese, nebo nízké a prosperita. Tentokrát nesnižovali sazby, aby zastavili recesi, ale aby dostali peníze na trh. Takže až bude ekonomika v recesi z jiného důvodu, nebude kam sazby snižovat.

A.cz: Mohou mít nízké sazby ještě nějaký další dopad?

Při takto nízkých sazbách navíc je pro investory nevýhodné držet dolar, který tím pádem dál slábne, což je celosvětový problém.

Takže se dá předpokládat v nejbližší době akce centrálních bank v Evropě a Asii ke stabilizaci dolaru. Slabý dolar je totiž ten kanál, kterým se americká krize může přelít dál do světa.

A.cz: Sáhla si už americká ekonomika na dno?

To není možné určit. Fed a americké ministerstvo financí udělali v krátkodobém měřítku maximum možného a nyní se ukáže, jak se krize projeví na milionech amerických domácností. Bude záviset na trhu práce a příjmech.

Pokud lidé nebudou mít kde bydlet, budou hledat levnější variantu a zároveň omezovat jinou spotřebu, aby to bydlení zaplatili. Což zase zpomalí americkou ekonomiku, která je zvyklá na vysokou spotřebu domácností.

Bude jednoduše záležet na absorpčních schopnostech běžné domácnosti. Celá americká krize je vlastně krizí jedné domácnosti. Bude totiž záležet na tom, jak si jedna vzorová domácnost dokáže obstarat příjmy na trhu práce, jak si pak rozdělí investice a spotřebu.

A.cz: Dá se současná situace v USA přirovnat k splasknutí internetové bubliny na přelomu století?

Určitě ano. Situace je naprosto stejná ekonomika rostla tažená jedním odvětvím, za kterým nebylo mnoho reálné ekonomiky. Došlo k přehřátí a nyní je ta situace stejná po sedmi letech.

 

Právě se děje

Další zprávy