Privátní bankéři: Východní Evropa válcuje eurozónu

Roman Chlupatý, spolupracovník Aktuálně.cz
27. 8. 2012 10:43
Rozhovor Aktuálně.cz s Nikolausem Goergem, investorem privátní Bank Gutmann
Padá to, padá.
Padá to, padá. | Foto: Reuters

Vídeň - Střední a východní Evropa, to nejsou jen ruské energetické firmy.

Globální investoři na to ale někdy zapomínají, na což mohou doplatit, míní šéf investičního odboru privátní Bank Gutmann Nikolaus Goerg.

Přitom ke Gazpromu a spol. je podle něj v Rusku i v dalších zemích regionu mnoho zajímavých alternativ. Ty profitují jak z nápravy systémových chyb, které odhalila světová krize, tak i postupného zlepšování podnikatelského prostředí.

"Co se pak druhého týče, střed a východ Evropy za posledních deset let udělal více práce než tolik opěvovaná Asie," říká Goerg v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Krize eurozóny pokračuje a hýbe i naším regionem. Jak se mu podle vás daří?

Východní Evropa se zatím drží neskutečně dobře. Pokud vezmeme v potaz, co se teď děje v eurozóně, pak by si asi nezasvěcený mohl říci "pokud si ani země eurozóny neumějí udělat pořádek, proč bych měl riskovat a jít dál na východ". Na to bych mu odpověděl lehce filozoficky: Blesk prostě nikdy neudeří dvakrát do stejného místa.

Východní Evropa měla v důsledku pádu Lehmanů (americká investiční banka Lehmann Brothers, která v roce 2008 zkrachovala - pozn. red.) a kreditní krize velké problémy v roce 2008 a 2009. To tehdy odkrylo fundamentální, strukturální problémy regionu. Hlavní slabinou přitom byla struktura financování. Stručně: v roce 2009 západní banky utáhly kohouty penězovodů.

Foto: Reuters

A.cz: A podle vás není možné, že se bude něco podobného opakovat?

Východní Evropa měla v letech 2007 a 2008 obrovské deficity na běžném účtu. To se týkalo Maďarska, Rumunska a pobaltských stejně jako dalších zemí. Tyto deficity bylo třeba nějak financovat. Když to byl ochoten dělat někdo zvenčí, bylo vše v pořádku. Jakmile se ale úvěrující instituce stáhly - kvůli regulátorům, obchodnímu modelu a nebo proto, že se snažily omezit riziko - nastalo prudké ochlazení ekonomiky a propad HDP.

Ten byl ve východní Evropě mnohem horší než na jakémkoli jiném rozvíjejícím se trhu. Teď ale je financování zajištěno a běžný účet je v rovnováze a nebo dokonce v přebytku, což se týká i Maďarska. Region tak není ani zdaleka tak citlivý na vnější vlivy, jako byl v roce 2008.

A.cz: Znamená to, že vám teď východní Evropa přijde ve srovnání s ostatními regiony zajímavá?

Nám se východní Evropa hodně líbí. I proto, že ji problémy se zadlužením států nedostanou pod takový tlak jako západní Evropu. Zadlužení soukromého sektoru je tu totiž nižší a tlak spojený s oddlužením je tak v porovnání se západní Evropou zanedbatelný. No a zajímavé je také to, že v poslední době západoevropské banky stahovaly peníze mnohem víc z Asie než z východní Evropy. Přitom právě banky eurozóny z velké míry pohánějí asijský obchod. Jejich kroky tak měly mnohem větší dopad na Asii než na východní Evropu.

A.cz: Jinými slovy, náš region svým VIP klientům doporučujete?

Jak jsem řekl, východní Evropa je jedním z rozvíjejících se trhů, kterým věříme. Region se nám líbí jednak kvůli nižší míře rizika spojeného s externími šoky a jednak kvůli flexibilnímu obchodnímu modelu. V posledních deseti letech se navíc povedlo významně restrukturalizovat exportní základnu. Co se tak konkurenceschopnosti a atraktivity týče, východní Evropa toho udělala mnohem více než například Asie anebo Latinská Amerika.

A.cz: Co se vám naopak nelíbí anebo jaká jsou případná rizika spojená s východní Evropou?

Východní Evropa je velmi rozmanitá. Není například možné házet do jednoho pytle Maďarsko a Česko, Polsko a Rusko a tak dále. Jen dodám, že pro nás Rusko do tohoto regionu patří. A dovolte mi tak začít právě s ním. Jde totiž asi o jakýsi přirozený výchozí bod, pokud člověk chce mluvit o hrozbách, nedostatcích a chybách, které investor může v regionu potkat. Struktura tamní ekonomiky je jedinečná.

Rusko je prostě rentiérský stát, který živí příjmy z ropy. Energetický sektor je tak pomyslným středobodem všeho, což bývá nebezpečné. Zejména pokud taková ekonomika není ukotvena ve velmi silném institucionálním rámci. Pak se totiž otevírají dokořán brány korupci. O tom se ví. A jsou si toho vědomi i Rusové. Už proto, že v různých žebříčcích vnímání korupce končí u dna.

A.cz: Energetika je tak z pohledu investora příležitost a hrozba zároveň?

Řekl bych to tak, že právě tento sektor má, řekněme, velmi silný magnetismus. To potvrzuje například východoevropský akciový index MSCI, který je pod těžkým vlivem energetického sektoru - a tím pádem je náchylný k politickému riziku. MSCI totiž z 75 procent tvoří ruské tituly, zbývajících 25 procent je pak ze zemí jako je Polsko, Česko anebo Maďarsko. Což je, pochopitelně, nebezpečné. Ruská energetika totiž se vším hýbe. A Kreml ji bude vždy považovat za strategickou oblast. To znamená, že hrozí zásahy do řízení podniku. Zároveň to také znamená, že je mnoho zajímavých ruských podniků opomíjeno.

Tlakoměr ukazuje, jak poklesly dodávky ruského plynu do Evropy
Tlakoměr ukazuje, jak poklesly dodávky ruského plynu do Evropy | Foto: Reuters

A.cz: Jak i proto k Rusku přistupujete vy?

Zmíněný MSCI tvoří ze 75 procent ruské tituly. Co se našeho východoevropského portfolia týče, jde jen o zhruba 35 procent. Snažíme se přitom vyhýbat se Gazpromu a jemu podobným společnostem. Berte to například tak, že z růstu cen ropy v minulosti profitovaly do značné míry i firmy zaměřené na spotřebitele. No a ty přitom netíží problémy spojené s energetickým sektorem. Spadají tedy do skupiny zajímavých titulů, které investoři vesměs přehlížejí. My se právě na ně zaměřujeme. A tím se odlišujeme od většiny ostatních.

A.cz: No a co ostatní středo- a východoevropské trhy?

V Polsku máme zainvestováno zhruba stejně jako v Rusku. Polsko je přitom ve srovnání s Ruskem naprosto odlišná ekonomika. Do značné míry ji totiž pohánějí domácí zdroje. Domácí poptávka a kapitálové investice z domácích zdrojů hrají velkou roli. Vývoz je, pochopitelně, také důležitý. Ale zdaleka ne tak významný, jako je například pro Česko anebo Maďarsko. Jinými slovy, jednotlivé země mají rozdílné charakteristiky a díky tomu region jako takový umožňuje diverzifikaci. A to je z pohledu investora samo o sobě jistě zajímavé.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy