Nyní v největší akvizici v tamním bankovnictví odkoupila státní Vněštorgbank za odhadovaných 330 milionů dolarů banku PSB. Ta s aktivy v hodnotě bezmála čtyř miliard dolarů patří k deseti největším bankám v Rusku. Podíl ve výši 75 procent vyšel podle analytiků státní finanční ústav velmi levně. PSB totiž vykazuje tržní hodnotu 1,5 miliardy dolarů.
Vněštorgbank s podporou státu se vydala na nákupy už vloni. V rámci centrální bankou "řízené krize" si pořídila konkurenční Guta-Bank, které hrozil bankrot. Vloni byla na pokraji krachu řada menších bank. Centrální bankéři totiž vypouštěli fámy o jejich finanční situaci a především hrozili odebráním licencí. Na zmatku vydělaly především státní ústavy, zejména největší Sberbank a dvojka na trhu Vněštorgbank.
- PŘEČTĚTE SI: Proč se Evropa bojí Gazpromu jako Ruska
S odkupem PSB se Putinova "a. s" utěšeně rozrůstá. Takto lidově označované uskupení devíti firem ovládaných prezidentovými lidmi ovládlo již bezmála čtyřicet procent ruského hospodářství. Záběr státních společností se pohybuje od ropy, plynu přes těžbu diamantů, letecký a zbrojní průmysl až k financím.
Vloni navíc nenakupovala jen Vněštorgbank. V největším obchodě, jaký kdy v Rusku proběhl, si státní plynárenský moloch Gazprom koupil ropný koncern Sibněfť. Jeho tehdejší majitel, oligarcha a čukotský gubernátor Roman Abramovič, inkasoval třináct miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že firmu získal za pakatel, tedy několik set tisíc dolarů, šlo o zisk velmi slušný, napsal server Die Welt.
V ropném průmyslu se to ostatně hýbalo více. Na počátku roku se konečným vlastníkem divize Juganskněftěgaz, téměř zkrachovalého koncernu Jukos, stala státní Rosněfť. Dodnes běží po celém světě soudní spory, v nichž se Jukos snaží dokázat, že nucený odprodej divize byl protiprávní.
V posledních měsících roku se pak do rukou Kremlu dostal i klenot ruského automobilového průmyslu, koncern AvtoVAZ. Ve výrobci slavné Lady, který ovládá asi 40 procent domácího trhu, má stát sice majetkový podíl minimální, ale do dvanáctičlenné správní rady se probojovalo sedm zástupců státních podniků.
Ostatně ne ve všech firmách, které patří do "Kreml a. s." má stát většinový podíl. Přesto je jeho vliv naprosto zřejmý. V čele dozorčí rady totiž sedí Putinův blízký člověk. "Předseda dozorčí rady má v Rusku reálný vliv na finance podniku. Na to, abyste byl tím, kdo ze zisku firmy reálně těží, ji nemusíte vlastnit," citoval německý deník Handelsblatt ruského analytika, který si nepřál být jmenován.
