Atény/Brusel - Evropská unie by měla převzít kontrolu nad splácením úroků z řeckého dluhu. Po jednání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym přišla s touto myšlenkou německá kancléřka Angela Merkelová.
Řecká vláda totiž v pondělí znovu posunula termín, ve kterém by měla EU seznámit s dalšími reformami veřejného sektoru a rozpočtovými škrty. Jednat budou zástupci socialistů, konzervativců a radikální pravice znovu až v úterý.
Merkelová navrhuje, aby miliardy eur, které Řecko dluží na úrocích, byly shromážděny na speciálním účtu kontrolovaném Bruselem. Na tento účet by měly postupně plynout jednotlivé tranše z nového úvěru v hodnotě 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč), které Atény dostanou, pokud splní to, co po nich požaduje tzv. trojka mezinárodních věřitelů - EU, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.
"Chceme, aby Řecko zůstalo v eurozóně," zdůraznila Merkelová. "Na druhé straně ale musí být jasné, že žádný (záchranný) program nebude, pokud se Atény nedohodnou s trojkou."
Čas pro dojednání podmínek druhého záchranného programu pro Řecko podle Evropské komise už vypršel a Atény teď musejí říci, na čem se dohodly.
"Pokud chce Řecko i druhý záchranný úvěr, musí přijmout podmínky, na které je poskytnutí úvěru vázáno," prohlásil Sarkozy. Zdroj z řecké vlády předtím agentuře Reuters řekl, že Atény žádný konečný termín nedostaly a mají prý čas až do příští schůzky euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny.
Euroskupina se měla sejít už v pondělí, ale kvůli průtahům při jednání v Aténách byla její schůzka zrušena. Předpokládá se ale, že ministři se nakonec sejdou ještě během tohoto týdne.
Bez úvěru hrozí Řecku v březnu bankrot
"Už jsme se dostali za konečný termín," řekl novinářům v pondělí v Bruselu mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj.
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu zhruba 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Tato částka ale zemi nebude stačit. Loni v říjnu si proto Řecko s ostatními členy eurozóny a MMF dohodlo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur.
Pokud jej chce ale mít skutečně na účtu, musí splnit náročné podmínky - hlavně kývnout na seškrtání výdajů a celkové omezení státní správy. Podle Sarkozyho by Řecko mělo státní příjmy ukládat v odděleném fondu určeném ke splácení dluhu. Informuje o tom agentura Reuters. Tyto podmínky Atény v pondělí ráno stále nesplňovaly a bez úvěru jim tak v březnu hrozí bankrot.
Reformy a škrty, které po Řecku vyžaduje Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská unie měly tamní politické strany původně zaručit do nedělního večera.
V sobotu po dvouhodinové sobotní telekonferenci s evropskými partnery řecký ministr financí Evangelos Venizelos upozornil, že jeho země cítí "velký tlak a velkou netrpělivost ze strany trojky, ale také ze strany dalších členů eurozóny," jak uvedl.
"Toto je klíčový moment, stojíme na ostří nože. Vše by mělo být vyřešeno do nedělní noci," dodal. V jednání se šéfy jednotlivých politických stran pokračoval v neděli premiér Lukas Papadimos.
U věřitelů už delší čas panují obavy, že Řekům chybí síla nebo vůle prosadit reformy, které jsou podmínkou pomoci.
MMF a EU z požadavků necouvnou
Z požadavků Řecko splnilo plán na rekapitalizaci řeckých bank a pokročilo i v detailech privatizace. Nedělní jednání skončilo kompromisem, kdy politici na snížení minimální mzdy kývli, zachránili ale 13. a 14. platy. Škrty ve výdajích ale dál zůstávaly nedořešené.
Řekové chtějí z podmínek slevit hlavně proto, že podle nich dále zpomalí už čtvrtý rok klesající hospodářství. Věřitelé ale naopak trvají na tom, že pokles mezd povede ke zvýšení konkurenceschopnosti země, což jí v konečném důsledku vrátí k růstu.
"Trojka z omezení platů, prázdninových bonusů a doplňkových penzí neustoupí. Všechna tato témata jsou stále otevřená a toto břímě nyní leží na politických lídrech," uvedl mluvčí řecké vlády v pátek, po maratónu neúspěšných jednání mezi Řeckem a takzvanou trojkou.
Při nich se Řekové snažili vymoci úlevy v některých sporných bodech, na nichž se politici na domácí půdě dosud nedokázali shodnout.
Kromě jednání premiéra a zástupců politických stran se v Aténách v neděli sešli i zástupci soukromých věřitelů Řecka. Dohoda s nimi o restrukturalizaci dluhu je další podmínkou druhého záchranného úvěru. Už nyní Řekové čerpají pomoc ve výši 110 miliard eur, brzy ale budou potřebovat další peníze. V polovině března jsou totiž splatné dluhy za 14,5 miliard eur, které nyní Atény nemají.
S novými škrty nesouhlasí řecké odbory, které na úterý vyhlásily další generální stávku.
