Selektivní bankrot Řecka se blíží, domino ale nestrhne

Karel Toman
24. 1. 2012 16:45
Podle ratingové agentury S řízený bankrot neznamená nutně pro EU pohromu
Foto: Reuters

Brusel - Ratingová agentura Standard & Poor's nejspíš sníží rating Řecka na "selektivní bankrot." Stane se tak, jakmile země uzavře jednání o restrukturalizaci svého dluhu.

Podle agentury Reuters to řekl to ředitel úseku úvěrového hodnocení S&P John Chambers.

Dodal však, že to neznamená, že je nutně zničena věrohodnost EU jako dlužníka."Není to danost, že by řecký bankrot měl na eurozónu dominový efekt," prohlásil Chambers.

Právě dohoda o restrukturalizaci, neboli řízeném oddlužení Řecka však vázne. Roste tím naopak riziko, že žemě spadne do bankrotu neřízeného, jehož následky by zřejmě byly vážnější.

Ministři financí eurozóny totiž v pondělí odmítli návrh privátních věřitelů Řecka na dobrovolné osekání svého dluhu jako nedostatečný.

Na pondělním jednání v Bruselu se shodli, že požadavek věřitelů (hlavně bank a investičních fondů) na čtyřprocentní výnos z nových, delších dluhopisů nemohou přijmout.

Věřitelé sdružení v Institutu mezinárodních financí (IIF) přitom v neděli před tím dali najevo, že pod čtyřprocentní výnos nepůjdou, mají-li dobrovolně kývnout na výměnu svých řeckých dluhopisů za nové s poloviční hodnotou.

Řecko ale prohlásilo, že nezaplatí víc než 3,5 procenta a ministři financí eurozóny jeho postoj v pondělí podpořili. Stejné stanovisko zastává i Mezinárodní měnový fond.

Dohoda bude "během dní"

"Ministři požádali své řecké kolegy, aby pokračovali v jednáních ke snížení výnosu na nových dluhopisech pod čtyři procenta za celé období. To znamená, že se úrok sníží hodně pod 3,5 procenta před rokem 2020," citovala agentura Reuters po pondělním jednání "Ecofinu" jeho předsedu, lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera.

Ekonomický eurokomisař Olli Rehn přesto prohlásil, že dohody bude dosaženo "během dní". Toto ujištění ale z obou stran zaznělo už mnohokrát.

Cílem restrukturalizace je ze stávajícího řeckého dluhu ve výši zhruba 350 miliard eur osekat asi sto miliard eur. Ze současných 160 procent HDP by se tak roku 2020 měl snížit na 120 procent HDP.

Tato úroveň měla být podle původních představ pro Řecko tou dobou udržitelná. Tamní ekonomika je ale v tak špatném stavu, že se to dnes zdá málo pravděpodobné. Neprivátní věřitelé Řecka - EU a MMF - proto na ty privátní tlačí, aby ze svého dluhu odepsali víc než původně dohodnutých 50 procent. Argument vidí v tom, že státy už se bank v téhle krizi nazachraňovaly dost.

Přetahovaná se vede právě o výnos z nových dluhopisů. Ten už mezinárodní tlak snížil natolik, že to podle privátních věřitelů oseká jejich pohledávky za Řeckem ve skutečnosti až o 70 procent, informovala v neděli agentura Reuters.

Německo chce tvrdší disciplínu

Všechny přitom tlačí čas. Dohoda o restrukturalizaci dluhu měla být už hotova, protože její implementace bude zdlouhavá a je přitom podmínkou, aby Řecko dostalo první výplatu z nové pomoci ve výši 130 miliard eur dohodnuté v říjnu. Pokud pomoc nedostane, nebude mít v březnu na splátku dluhopisů za 14,5 miliardy eur a může být vyhlášen jeho bankrot.

Kromě osekání řeckého dluhu se pondělní Ecofin zabýval i zpřísněním pravidel chystané rozpočtové unie a tvorbou stálého záchranného fondu pro země eurozóny známého pod zkratkou ESM.

Zpřísnění pravidel jde naproti požadavkům Evropské centrální banky. Ta například žádala omezit okruh výjimek, za kterých nebudou rozpočtové hříchy potrestatelné pokutami.

ESM má vzniknout propojením se zbytky dosavadního prozatímního fondu EFSF a jeho výše nemá přesáhnout 500 miliard eur. Itálie žádala navýšení kapacity záchranného fondu ESM na bilion eur, aby měl dost peněz na záchranu velkých ekonomik, jako je Španělsko nebo právě Itálie.

Do hry pak vstoupila německá kancléřka Angela Merkelová, když pro Financial Times prohlásila, že se dá uvažovat o navýšení fondu na 750 miliard, ale jen výměnou za souhlas se zmíněnými tvrdšími rozpočtovými pravidly.

Pondělní jednání Ecofinu bylo důležitým krokem před velkým summitem lídrů EU chystaným na tuto neděli.


 

Právě se děje

před 11 minutami

Požár haly v pražském Braníku si vyžádal škodu deset milionů

Pondělní požár haly v Modřanské ulici v Praze si vyžádal škodu zhruba deset milionů korun. Příčiny vzniku požáru zatím nejsou známy. Zraněn nebyl při požáru nikdo. Vyplývá to z informací na webu hasičů. S likvidací ohně se hasiči v pondělí potýkali 13 hodin. V úterý dopoledne se na místo vrátí vyšetřovatelé.

K požáru zděné haly v pražském Braníku, kde bylo uskladněno různé zboží včetně oblečení nebo nábytku, vyjížděli hasiči před 06:00. Ještě ráno se propadla střecha objektu a k hořícímu materiálu se hasiči dostávali jen obtížně. Zásah proto trval dlouho. Už po ránu byl oheň podle informací pražských hasičů pod kontrolou, hasiči pak ale ještě vyhledávali skrytá ohniska. Až kolem 19:00 hasiči oznámili, že všechny jednotky z místa odjíždějí.

Požár v pondělí zastavil na několik hodin automobilovou i tramvajovou dopravu. Až před 15:00 byla Modřanská ulice znovu zcela průjezdná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy