Helsinky - Nový záchranný program pro Řecko, jak jej lídři EU schválili 21.července, ještě nevstoupil v platnost a už má existenční potíže.
Menší země totiž začaly Řecku klást podmínky a za svůj díl nové pomoci chtějí zástavy v podobě ostrovů, nemovitostí či podílů ve státních firmách.
Nový záchranný program by to zbrzdilo natolik, že to může vést až k vyhlášení platební neschopnosti Atén. V pondělí na to upozornila ratingová agentura Moody´s.
Místo řízeného bankrotu, se kterým počítá záchranný plán, by tak Řecko spadlo do bankrotu neřízeného.
Domino nových požadavků a podmínek strhlo Finsko, když minulé úterý oznámilo, že Atény Helsinkám za podíl Finska na 109 miliardové pomoci zaplatí zálohu v hotovosti.
Učinilo tak pod tlakem odpůrců záchrany Řecka z pravicové strany Pravých Finů, kteří v dubnových volbách získali bezmála pětinu hlasů voličů.
V zápětí na to vystoupily se stejným požadavkem postupně Rakousko, Nizozemí, Slovinsko a Slovensko.
Když oni, my taky
"Tento model musí být otevřen pro všechny země eurozóny. My chceme zjistit, jestli tomu tak je," komentoval následující den ve středu nový požadavek mluvčí rakouského ministerstva financí Harald Waigelin pro list Helsingin Sanomat.
Mluvčí nizozemského ministerstva financí Niels Redeker prohlásil, že Haag "v diskuzích v Bruselu vždy naznačoval, že pokud garanci záruk dostane Finsko, my budeme chtít dohodu o garancích taky."
Slovinské ministerstvo financí agentuře AP sdělilo, že zkoumá „možné garance" za svůj díl půjčky.
Zmíněné země dohromady tvoří pouhých 11 procent přislíbené pomoci od sedmnácti členů eurozóny. Jejich krok ale může dál podkopat už tak křehkou solidaritu spolku a ještě víc tak popíchnout už tak nedůvěřivé trhy.
Naše hledisko je jasné, ostatní nám jsou fuk
Zvedá se tím totiž otázka, zda se zbylé země smíří s tím, že jejich půjčka Řecku bude mít horší podmínky, než má Finsko a o které si řekly i tři další jmenované země.
Záruky Atén za záchranu by ale hlavně mohly podkopat to, o co tu jde v první řadě: schopnost Řecka pomoc vrátit, upozornil minulý týden server EUobserver. Tento týden to potvrdila agentura Moody's.
"Dohoda mezi Řeckem a Finskem, která je sama o sobě malá, nabývá mnohem většího významu. Vyžadování dalších takových dohod by mohlo vést k odložení příští tranše finanční podpory Řecku a vést k jeho platební neschopnosti," uvedla Moody´s.
Agentura teď hodnotí Řecko známkou Ca, tedy pouhý jeden stupeň nad známkou konstatující platební neschopnost. Podle červencové dohody by mělo Řecko příští měsíc dostat z nové úvěrové dohody osm miliard eur.
Moody´s také uvedla, že vyžadování záruk ukazuje u některých zemí EU na nedostatek ochoty dál podporovat Řecko a vrhá otazníky na celý plán finanční podpory.
Finsko otevřelo "hlubokou trhlinu"
"Hluboká trhlina mezi zdánlivě jednotnými zeměmi eurozóny, kterou takové požadavky prokazují, vytváří další obavy z podmíněné a vyvíjející se povahy nynějšího mechanismu finanční podpory," konstatovala Moody´s.
"Z finského hlediska je to jasné. Může nám být celkem jedno, jestli další země chtějí po Řecku podobné nebo jiné záruky," řekl finské stanici YLE náměstek tamního ministerstva financí Jussi Lindgren. „Musely by si vyjednat jejich vlastní dohody a pak se uvidí, jestli to bude možné," dodal.
Všechny tyto bilaterální dohody přitom musejí schválit ostatní země eurozóny, upozornil EUobserver.
Nejistota kolem tohoto problému tak jen dál znervózní investory, jejichž rostoucí pochyby ve schopnost politiků najít východisko ze současné krize už tři týdny otřásá světovými trhy a hrozí strhnout svět do nové globální recese.
Evropa sledovala Finsko s napětím už při květnovém hlasování o pomoci Portugalsku. V dubnových volbách totiž tamní voliči dali 19,1 procenta hlasů silný mandát politikům, kteří jsou proti pomoci zadluženým zemím a přejí si naopak restrukturalizaci dluhů periférie eurozóny.
K Pravým Finům se přitom v odmítání další pomoci před volbami přidali o do té doby proevropští sociální demokraté. V květnu ale nakonec tamní parlament pomoc Lisabonu schválil.
