Tokio, Praha - Japonská vláda pokračuje ve snaze, aby tamní peníze byly ještě levnější. A zatím se jí daří. Díky tomu si cizinci v Japonsku nakoupí za jeny mnohem více zboží či služeb než na podzim,

O oslabení jenu usiluje vláda hlavně proto, aby ulehčila exportérům, a povzbudila tak tamní ekonomiku.

Jak to přitom vypadá, oslabování měny by mělo pokračovat. Vláda totiž v lednu slíbila, že napumpuje do ekonomiky další miliardy dolarů.

Vedle zahraničních politiků, kterým vadí, že jejich výrobky musí konkurovat stále levnějšímu japonskému zboží, ale začínají snižování hodnoty jenu kritizovat také ekonomové.

Gigantům, jako je Toyota nebo Sony, sice levnější peníze pomohou, protože budou vyvážet za méně, a o jejich zboží tak bude v cizině větší zájem. Obyčejným spotřebitelům ale porostou výdaje, takže se budou mít hůře než doposud. Navíc hrozí měnové války.

Zdraží jídlo i ropa

Bank of Japan oznámila, že v roce 2014 začne skupovat vládní dluhopisy. Podle serveru Eurointelligence jich každý měsíc odkoupí za 140 miliard dolarů. To znamená 1,68 bilionu dolarů ročně.

"Skupování vládních dluhopisů centrální bankou silně připomíná program výkupu aktiv americkým Fedem, který byl vyhlášen v loňském roce," komentuje Jiří Cihlář z Next Finance.

Dluhopisy drží v Japonsku hlavně banky a pojišťovny, které tak získají více peněz na poskytování úvěrů. Ty ale domácnosti nejspíš příliš nevyužijí, spíše naopak začnou šetřit - dá se totiž očekávat, že důležité zboží zdraží. Především řada potravin, které Japonsko dováží z ciziny a které budou s levným jenem stát více. Totéž se týká ropy a ropných výrobků.

"Oslabením měny dojde pouze k přerozdělení bohatství od jedné skupiny ke druhé," shrnuje analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. První skupinou jsou podle něj hlavně domácnosti, druhou exportéři.

Optimistický zůstává například Ľuboš Mokráš z České spořitelny, podle kterého pozitivní dopady slabého jenu převáží - díky silnějšímu exportu se například zvýší zaměstnanost i příjmy v tomto odvětví.

Vlk se nažral...

Japonská vláda přitom dává najevo, že právě o růst cenové hladiny usiluje. Od zemětřesení v březnu 2011 zemi totiž trápil přesný opak - deflace.

Tu ovšem ekonomové považují za špatnou, jelikož při ní lidé méně utrácejí. Jednoduše. Pokud vědí, že ceny klesají a třeba za rok bude stát daná věc ještě méně, tak svůj nákup odloží. To následně brzdí růst hrubého domácího produktu.

Do boje proti propadu cen se už oficiálně pustila i Bank of Japan, která v lednu zvýšila svůj inflační cíl na 2 procenta. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se nejedná o ekonomickou, ale politickou strategii - staronový premiér Šinzó Abe se chtěl uvést nějakým rozhodným krokem.

"Jenže popsaný program pumpování nových jenů nemůže podle všeho na dosažení dvouprocentní inflace stačit," je přesvědčen Kovanda s tím, že vlk se nažral a koza zůstala celá, protože efekt změny cíle bude tedy zanedbatelný.

Dále japonská vláda plánuje dát na veřejné práce či podporu malých podniků 226 miliard dolarů, uvádí CNN Money. Záchranný balíček by měl posloužit k tvorbě 600 tisíc nových pracovních míst.

"Bank of Japan se pravděpodobně domnívá, že japonská ekonomika potřebuje nový výrazný impuls k oživení," myslí si Cihlář.

Stejně tak měna oslabuje díky tomu, že si Japonsko začalo masivně pořizovat dluhopisy Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Vzhledem k tomu, že použilo k nákupu devizové rezervy, domácí měna rovněž oslabuje.

Soutěž o nejlevnější měnu

Kromě toho, že si japonské domácnosti se slabým jenem přihorší, varují odborníci i před dalším rizikem. Hrozí totiž měnové války.

O co jde? Okolní státy, které stejně jako Japonsko silně závisí na vývozu do ciziny, se inspirují, aby rovněž podpořily domácí exportéry a aby jejich zboží obstálo vedle zlevňujícího japonského. Například Čína, Taiwan nebo Jižní Korea.

Podle Cihláře hrozí měnová válka i mezi Japonskem a USA - jejich centrální banky se budou předhánět v rozsahu kvantitativního uvolňování, aby podpořily své ekonomiky a oslabily národní měny. "Pro eurozónu i další světové trhy z toho v delším období plyne především riziko silné inflace," varuje analytik.

Jak si ale myslí Kovanda, jakási "studená měnová válka" probíhá již od roku 2009. "Nikdo ji nevyhlásil, ale řada centrálních bank po celém světě drží klíčové úrokové sazby na nule či v její blízkosti a pumpují nové peníze o sto šest," popisuje ekonom.

Že jsou měnové války dlouhodobým jedem, si myslí i Mokráš. Jak Japonsko, tak Čína ovlivňují kurzy svých měn opakovaně, teď však hrozí, že bude tento trend daleko intenzivnější.

Proti zlevňujícímu jenu se již obrátily na prezidenta USA Baracka Obamu americké automobilky General Motors, Ford a Chrysler a vyzvaly jej, aby proti oslabování měny zakročil. Před měnovými válkami varuje také německá Bundesbank.

"Peníze tisknou banky z celého světa, ukázkovým příkladem jsou Spojené státy," brání se japonský premiér. "Problém je ten, že hru na znehodnocení nemohou hrát všichni zaráz," píše ale server US News. Výhoda jedné země se stává nevýhodou druhé.

Pokud se do hry pustí všichni, mezinárodní obchod zamrzne a na řadu se dostane protekcionismus - každý stát bude chránit vlastní firmy a odmítat zahraniční zboží. Nejvíce by na to doplatily právě země orientované na export. Tedy Čína i Japonsko.

Proč byl jen příliš drahý

S výrazným posílením jenu Japonci bojují od léta 2008 - jen během čtyř měsíců zlevnilo třeba euro o dobrou třetinu. Tak jako švýcarský frank nebo australský dolar se totiž během krize, která zasáhla hlavně Evropskou unii a USA, stal pro investory zárukou jistoty a stability. Z toho důvodu jej začali skupovat a s rostoucí poptávkou se zvýšila cena.

V oslabování jenu bude Japonsko podle Brychty dále pokračovat. "Uvízlo v dluhové pasti. A jelikož je zřejmé, že se z ní nechce dostat tou bolestivější, ale v konečném důsledku jedinou správnou cestou, tedy metodou úspor, mu nic jiného nezbývá," dodává.