V polovině loňského roku se totiž státy sdružené v tomto klubu dohodly na odpuštění šedesáti procent nigerijského dluhu. Nigérie zase slíbila, že doplatí zbytek a bude tak mít volné ruce a naspořené miliardy bude moci použít k boji s chudobou.
Pomohla jí především ropa, jejíž cena se vyšplhala do závratných výšin. V poslední době si díky tomu Nigérie našetřila na devizových rezervách 36 miliard dolarů. V pátek tak mohl šéf úřadu pro řízení dluhů Mansur Muhtar spustit převod posledních 4,5 miliardy dolarů na účty bohatých zemí.
Celá procedura je nyní v poslední fázi. Z celkového dluhu ve výši 31 miliard dolarů (přibližně 730 miliard korun) tak musela nigerijská vláda splatit už "pouhých" dvanáct miliard.
Nigérie měla více než tři čtvrtiny svých dluhů u věřitelských států Pařížského klubu. Na rozdíl od jiných afrických zemí dluží jen malé částky Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu, protože bývalí vojenští vládci země s těmito institucemi nespolupracovali.
Hlavní funkcí klubu však není odpouštět dluhy. Státy takto sdružené chtějí naopak dosáhnout "rozumné" dohody na tom, jak budou dluhy spláceny.
Zahraniční dluhy vlád chudých a rozvojových zemí znamená velkou zátěž, a to především v situaci, kdy jsou peníze "projedeny", nikoli rozumně investovány do rozvoje.
"Čistky" v dluzích
Kvůli oddlužení nejchudších zemí světa byla v roce 1996 vytvořena Iniciativa snížení dluhů pro vysoce zadlužené země (HIPC). Prvním státem, který těžil z jejího zřízení, byla o rok později Uganda, která si mohla smazat podstatnou část svých dluhů.
V roce 1999 se do iniciativy zapojilo 40 zemí. Rok 2003 přinesl do té doby nejvyšší jednorázové oddlužení. Světová banka a MMF odpustily Konžské demokratické republice deset miliard dolarů.
Válka v Iráku a jeho neřešitelná ekonomická situace přinesly překvapivé rozuzlení. Před rokem a půl se Pařížský klub věřitelů dohodl na tom, že vymaže Iráku dluh ve výši čtyřiceti miliard dolarů do roku 2008, tedy asi osmdesát procent dluhu, který u klubu Irák měl.
Za největší úspěch iniciativy HIPC lze ale považovat dohodu z června loňského roku, kdy ministři financí států sdružených v G8 odsouhlasili okamžité anulování dluhů osmnácti nejchudších zemí světa ve výši 40 miliard dolarů.
Půl století jednání o dluzích
Pařížský klub vznikl v roce 1956, kdy Argentina souhlasila, že se setká se svými největšími věřiteli v Paříži a pokusí se s nimi dohodnout na podmínkách splácení svého dluhu. Od té doby se setkávají bohaté věřitelské země a hledají společný postup pro řešení těžké splátkové situace chudých a rozvojových zemí.
Od doby svého založení dosáhl klub téměř čtyř set dohod s jednaosmdesáti státy. Od roku 1983 se celková hodnota dluhů, o kterých bylo jednáno, vyšplhala na 504 miliard dolarů.
Přesto zůstává Pařížský klub "pouze" neformální skupinou států, která sleduje společné zájmy.
Mezi členy této elitní společnosti patří devatenáct států, většina zemí západní Evropy, Austrálie, Kanada, Japonsko, Rusko a Spojené státy.
