Peking - Čínská průmyslová výroba zaznamenala nejslabší výkon od ústupu globální recese v roce 2009.

Po Evropě a USA tak dál zpomaluje i Čína, druhá největší ekonomika světa a dosavadní tahoun globálního ekonomického růstu.

Pořád sice roste tempem, o kterém si většina vyspělého světa může nechat zdát, zpomalení jejího růstu je ale rychlejší, než se čekalo. Na druhou stranu se tak Číně daří zchladit přehřívající se realitní trh a zkrotit rostoucí ceny.

Poptávka vysychá, realitní bublina chladne

Index nákupních manažerů (PMI) sestavený Čínskou logistickou federací klesl v listopadu na 49 bodů, což je 32měsíční minimum, nejnižší hodnota od března 2009. Ještě níž, na 47,7 bodu, klesl stejný index sestavovaný bankou HSBC a společností Markit.

Jen dva z 18 analytiků oslovených agenturou Bloomberg tipovali nižší skóre.

PMI je klíčový indikátor výrobní aktivity a hodnota pod 50 bodů signalizuje její oslabení. Listopadová data ukázala hodnotu pod 50 body poprvé za téměř tři roky.

Jde o signál, že zpomalení světové ekonomiky už nahlodalo poptávku po čínském zboží a oslabí dosud silný růst tamního hospodářství. Kromě toho se Čína potýká se zpomalením svého přehřátého stavebního sektoru.

"Listopadový index PMI napovídá, že tempo ekonomického růstu bude nadále zmírňovat," prohlásil Čang Li-čchün z čínského státního Střediska pro rozvoj a výzkum.

Právě výroba je hlavním tahounem růstu proexportní ekonomiky Číny. Potíže u dvou jejích největších odběratelů, Evropské unie a Spojených států, ji ale oslabují.

To potvrdila další statistika za listopad, totiž index nových exportních objednávek. I ten citelně klesl z říjnových 48,6 na listopadových 45,6 bodu.

Zpomalení Číny už má přitom dopady i u jejích obchodních partnerů v čele s Austrálií, kde už první zprávy také ukazují na pokles průmyslu.

Nejdřív Čína růst krotila, teď ho začne stimulovat

Proti zpomalení už vyrukovala čínská centrální banka, když snížila požadavky na výši kapitálových rezerv tamních bank. To by jim mělo uvolnit hotovost a povzbudit úvěry. Banka Baclays předpovídá, že tento krok čínská centrální banka během příštího roku zopakuje ještě nejméně třikrát.

Čína od loňského podzimu několikrát úrokovou sazbu zvýšila na dnešních 6,56 procenta, aby přehřívající se ekonomiku zchladila. Teď se naopak čínští národohospodáři obávají, aby nezpomalila příliš rychle.

Banka Goldman Sachs proto ve čtvrtek odhadla, že centrální banky Číny, Indie a Jižní Koreje budou v blízké době sazby snižovat.

HSBC odhaduje, že snížení sazeb může přijít ještě do konce roku, Barclays tipuje, že ke snížení sazeb dojde dvakrát do poloviny příštího roku. Čína podle banky příští rok poroste tempem kolem osmi procent, což je výrazně méně než 10,4 procenta z roku 2010.

Zpomalení růstu může na druhou stranu zkrotit růst cen. Inflace už ostatně z červencového tříletého rekordu na 6,5 procenta klesla na listopadových 5,5 procenta. To je v souladu se záměry čínských plánovačů, podpořit více domácí poptávku, mimo jiné i tím, aby se ceny bydlení staly více dostupné, aniž by praskla realitní bublina a stavebnictví naráz propadlo.