reklama
 
 

Kazachstán dal žlutou kartu západním těžařům

27. 9. 2007 20:50
Podle premiéra nejde o plán na znárodňování

Kazachstán - Západní ropné společnosti mají důvod k obavám o své investice v další postsovětské zemi.

Horní komora kazašského parlamentu schválila zákon, který umožňuje vládě měnit nebo rušit smlouvy se zahraničními ropnými společnostmi, pokud by ohrožovaly národní zájmy. Zákon ještě musí ratifikovat prezident Nursultan Nazarbajev.

Mezi konsorciem západních těžebních společností a vládou přitom již nějakou dobu panuje spor o těžební oblast Kašagan, která je největším světovým nalezištěm ropy objeveným za posledních třicet let. Kazašský premiér Karim Masimov prohlásil, že pokud obě strany nedospějí k rychlé shodě, dojde na arbitráž.

Před měsícem nařídila kazašská vláda společnosti Agip KCO, aby v oblasti zastavila práce, a přitom začala měnit podmínky sjednané v roce 2001. Premiér Masimov uvedl, že tyto kroky jsou reakcí na fakt, že konsorcium vedené italskou společností Eni nedodrželo podmínky smlouvy.

Nejde o znárodňování, uklidňuje premiér

Konsorcium, do něhož patří také například společnosti Exxon Mobil a Royal Dutch Shell,  mělo údajně zdržovat výrobu a porušit několik nařízení týkajících se daní a životního prostředí. "Chceme, aby se na tomto projektu podílela i naše národní společnost KazMunaiGas. Pokud se nám nepovede dospět ke shodě, máme plán B," varoval  Masimov.

Do této situace tedy nyní vstupuje parlament se zákonem, který umožní ukončit nebo zpětně měnit smlouvy se zahraničními investory. Premiér Masimov však odmítá srovnání s Ruskem, kde společnost BP čelila podobnému problému.

"Diskuse ohledně Kašaganu nemá nic do činění se znárodňováním zdrojů," dodal a doplnil, že se v tomto případě jedná jen o ojedinělý případ a nikoliv o začátek nového trendu. Odvolal se na fakt, že americká společnost Chevron působí v Kazachstánu bez problémů.

Západní investoři očekávají, jaké následky bude mít rozhodnutí Kazachů na investiční podmínky v oblasti.  Mnoho z nich uznává, že vláda má dobré důvody k tomu, aby zpochybňovala vedení projektu: Podle agentury Reuters se náklady na výrobu vyšplhaly z předpokládaných 57 miliard dolarů na 136 miliard a  k zahájení těžby má dojít oproti očekávanému roku 2005 až ve druhé půli roku 2010.

autor: tsc, Reuters | 27. 9. 2007 20:50

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama