Praha - Pablo Picasso jednou prohlásil: "Chtěl bych žít jako chudý muž a mít hromadu peněz." Kdo by nechtěl.
Španělská ekonomika je osmá největší na světě a pátá největší v Evropě měřeno nominálním HDP. Pro srovnání je zhruba pětkrát větší než ekonomika řecká. Jak se dostala do problémů a jaký bude její další osud?
Na přelomu tisíciletí bylo Španělsko výkladní skříní evropského růstu. Překonalo italskou ekonomiku a přiblížilo se svým výkonem Francii.
Stavební výroba na svém vrcholu znamenala 16 procent HDP a 12 procent celkové zaměstnanosti. Podobně jako v dalších zemích však v realitním sektoru vyrostla velká cenová bublina. A ta je důvodem řady problémů.
Výsledkem masivního realitního boomu je vysoké zadlužení.
Kromě toho zemi sužuje vysoká nezaměstnanost (okolo 20 procent). Mezi mladými je dokonce podíl nezaměstnaných více než dvojnásobný (okolo 45 procent). A to není dobrý základ pro ekonomické oživení.
Premiér José Zapatero před několika dny oznámil chystaná úsporná opatření. Celkem jde o 15 miliard euro v příštích dvou letech.
Mimo jiné:
- Snížení deficitu rozpočtu v roce 2011 na 6 procent HDP (v roce 2009 byl schodek 11,2 procenta)
- 5procentní snížení mezd ve státní zprávě v letošním roce a jejich zmrazení v roce 2011
- Zmrazení důchodů
- 6 miliard eur úspor ve veřejném sektoru
- Zrušení porodného ve výši 2 500 eur
- 1,2 miliardy eur ušetřených regionálními vládami
Co brzdí španělské hospodářství? Španělsko dováží veškerá fosilní paliva. Regionální vlády mají významný podíl na moci ve státě. Systém podpory v nezaměstnanosti obsahuje řadu strukturálních nedostatků. Dalo by se pokračovat.
Tato omezení ohrožují úspěch zaváděných úsporných opatření. S nimi navíc nesouhlasí Španělé samotní - odbory hrozí generální stávkou.
Není jisté, že opatření budou mít plánovaný dopad. Ohrozit to může také rozvláčný systém vlády (z centrální úrovně na regionální vlády), který bude zpomalovat zavádění opatření.
Teoreticky by v současnosti slabé euro mohlo španělské ekonomice pomoci, ovšem zároveň rostou ceny energií. Navíc slabé euro nemá tak významný vliv na španělský zahraniční obchod.
Proč investoři nevěří akciím a dluhopisům? Kvůli Španělsku? - čtěte ZDE
