Utahování euroopasků: "prasátka" ušetří 120 miliard

Karel Toman
15. 5. 2010 21:05
Jihoevropské země "PIIGS" chystají nepopulární reformy. Ty čekají i nás.
Foto: Reuters

Brusel - Jihu Evropy dochází vážnost situace řecké dluhové krize a začíná proto šetřit.

Zadlužené země shrnuté pod nelichotivou zkratkou PIIGS (česky něco ve smyslu "prrasata") tak v příštích třech letech oproti původním plánům ušetří nejméně 120 miliard euro.

A tato "spořivá nákaza" se teď podle některých pozorovatelů rozšíří Evropou. Trochu se už nakazilo i Česko. V sázce je totiž hodně a Evropská unie chce na dluhy přísně dohlížet.

Dluhová krize vyvolané řeckou panikou je totiž slovy německé kancléřky Angely Merkelové „existenciální zkouškou" nejen pro eurozónu, ale celou EU. Konec obou projektů by mohl strhnout svět do nové recese a na dnešní potíže by se nejspíš proti těm budoucím ještě v dobrém vzpomínalo. 

Šetřit, šetřit, šetřit

V úsporách se teď proto předhání Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko i Itálie. A možná nezůstane jen u nich. Období utahování opasků zřejmě čeká celou Evropu.

Řecko schválilo dodatečné úspory ve výši 30 miliard euro do roku 2012, do roku 2014 chce země škrty v penzích a bonusech státních zaměstnanců drasticky snížit schodek rozpočtu z dnešních 13,ž % HDP na 3 %.

Španělsko už koncem ledna oznámilo, že schodek sníží z loňských 11,4 % HDP na 3 % HDP úsporami ve výši 50 miliard euro. Pod tlakem řecké krize ale vláda tento týden oznámila, že úspory zvyšuje o 15 miliard euro, aby rozpočtovou konsolidaci urychlila.

Také Portugalsko letos zvýší své už plánované škrty o 1,5 % HDP. Původně plánované schodky 8,3 % HDP pro letošek a 6 % HDP pro příští rok tak chce srazit na sedm respektive 4,6 % HDP. Za čtyři roky chce Portugalsko ušetřit celkem 11 miliard euro.

Také Itálie plánuje škrty ve výši 25 miliard euro, aby srazila deficit na 3,9 % HDP už příští rok. Irsko oznámilo už koncem roku škrty čtyř miliard euro na rok 2010 a aby zmírnilo hrozící schodek 14 % HDP, škrtnulo veřejnému sektoru až 20 % na platech.

Niedermayer: odkládat úspory je nebezpečná strategie

Také český ministr financí Eduard Janota kvůli nižším daňovým příjmům ohlásil další škrty ve výši 16 miliard korun aby uhájil deficit 5,3 % HDP. Dvě největší strany s tím předběžně souhlasily.

"Krize v Evropě vyvolala konsenzus na potřebě fiskální konsolidace. A vzniknou mechanismy, jak fiskální reformy vynutit," řekl agentuře Reuters Keat Preston z výzkumné skupiny Eurasia.

"Jestli před pár týdny většina vlád říkala: 'vypadá to, že bychom mohli začít konsolidovat veřejné finance, ale nebudeme a raději počkáme několik let', pak si myslím, že trh jasně ukázal, že to je velice nebezpečná strategie," pojmenoval tento konsenzus koncem dubna pro Aktuálně.cz také analytik společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

Nebude to ale jednoduché. Ve všech zemích čelí úspory tvrdému odporu ulice a odborových organizací. Navíc podle pozorovatelů škrty povedou k zpomalení křehkého růstu. Jižním státům eurozóny a nejvíc Španělsku tak hrozí deflace.

Právě na příkladu Česka se navíc ukazuje, že bez hlubších reforem už není kde brát. A tak zatímco ratingová agentura Standard&Poor's Itálii vzkázala, že za její škrty zvažuje zlepšení hodnocení země, nás agentury opakovaně varují, že pokud se k nim nerozhoupeme po volbách, rating nám sníží.

Za neplnění našich vlastních rozpočtových závazků k přijetí eura nás navíc pokárala Evropská komise, podle které ani nemáme věrohodný plán, jak to napravit.


 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy