Washington - Krize eura za poslední dva roky získala monzunový rytmus ročních období. Pokud tato krizová meteorologie nelže, bude druhé pololetí pro Evropu opět horké.
Platnost první poloviny pranostiky "jarní naděje, letní horor" čerstvě potvrdil Mezinárodní měnový fond (MMF), když o víkendu ve Washingtonu zvýšil svou "palebnou sílu" o 430 miliard na zhruba bilion dolarů.
Závdavek toho horšího, co může druhé pololetí přinést, naznačilo už pondělí, kdy evropské akciové trhy kvůli kombinaci špatných zpráv výrazně poklesly a španělské a italské dluhopisy opět zdražily.
Zda se i letos naplní ta depresivnější část pranostiky, prověří už brzy několik významných událostí: od voleb ve Francii a v Řecku, až po ohlášené snížení ratingu evropských bank od ratingové agentury Moody's.
Druhé výročí první záchrany Řecka
Pro připomenutí: v pondělí uplynuly přesně dva roky od chvíle, kdy dne 23. dubna 2010 tehdejší řecký premiér Jorgos Papandreu na ostrově Kastellorizo předstoupil před kamery a požádal o záchranu země před nezvladatelnými dluhy. První balíček tehdy dosahoval "pouhých" 30 miliard eur z pokladen eurozóny a 15 miliard od MMF. Trhy v reakci na to nadšeně rostly.
O dva roky později vstoupila eurozóna do letošního jara také vcelku optimisticky. Začátkem března podepsala fiskální kompakt, koncem měsíce pak zvedla svůj ochranný val na 700 miliard eur. Anglosaské noviny to spolu se zmíněným navýšením fondů MMF zaokrouhlují na celkové dva biliony dolarů.
A to nepočítáme dvě obří injekce likvidity dohromady za bilion eur, kterou ECB odvrátila hrozící kolaps evropských bank.
Před dvěma lety byly podobné sumy zcela nemyslitelné.
Po záchraně Portugalska vloni na jaře však letos s rostoucími jarními teplotami opět prosakují nové obavy o osud Itálie a Španělska. A tím opět i celého eura. Obě země jsou v recesi a stávající fondy by na jejich záchranu pravděpodobně nestačily.
"Fundamentální problémy nejsou vyřešeny; ba mezera mezi věřitelskými a dlužnickými zeměmi se dokonce dále rozšiřuje," napsal v půli dubna finančník George Soros. "Zdá se, že krize vstoupila do fáze, která je sice méně volatilní, ale má zkázonosnější potenciál," dodal.
Kde se bude lámat chleba?
Kde se tedy bude lámat chleba? Můžou to být už právě započaté prezidentské volby ve Francii. Francois Hollande, který vyhrál první kolo (28,8 % hlasů), má totiž oproti Nicolasi Sarkozymu (26,1 % hlasů) mnohem vlažnější vztah nejen k fiskálnímu paktu, o kterém minulý týden slíbil znovu vyjednávat, pokud bude zvolen, ale taky k německé kancléřce Angele Merkelové.
Druhá největší ekonomika eura tak hrozí zpochybnit dohodu podle německého střihu, kterou eurozóna vydávala za klíčový signál investorům o své dlouhodobé věrohodnosti.
Otazník visí i nad plánem záchrany a oddlužení Řecka. Průzkumy před předčasnými parlamentními volbami plánovanými na 6. května totiž sice napovídají vítězství pravicové Nové demokracie, ne však dost výrazné na to, aby sestavila vládu. Výrazně přitom posilují strany, které tvrdé podmínky dohodnuté záchrany odmítají.
V květnu také sestavují rozpočty vlády mocných španělských provincií, po kterých temní premiér Mariano Rajoy žádá škrty ve výši 16 miliard eur (navrch k celostátním škrtům ve výši 27 miliard eur). Jestli se mu úspory podaří skutečně vynutit, bude důležitým vzkazem pro investory.
Zátěž zřejmě znovu pocítí i evropský bankovní sektor. Agentura Moody's totiž v únoru prohlásila, že letos zřejmě sníží rating 17 globálním bankám a 114 evropským finančním institucím. A to až o tři stupně.
"Je to další signál, že se dluhová krize eurozóny šíří globálním finančním systémem," napsala agentura Reuters.
Trhy v pondělí pocítily otřes
Ke zmíněným nejistotám v Evropě se aktuálně přidal kolaps jednání o rozpočtu v Holandsku a předčasné volby. Podnikatelská nálada ve Francii a celé eurozóně navíc nečekaně klesla na úrovně naznačující hospodářský pokles. V tomto teritoriu navíc zůstal i čínský dubnový index nákupních manažerů.
V reakci na tyto zprávy klesly hlavní evropské akciové indexy o 1,5 procenta, přičemž ty španělské a italské propadaly kolem pondělního poledne o 2,7 procenta.
"Podprahová obava, která žene trhy k stále nižším hodnotám aktiv ve zranitelných zemích eurozóny, již možná v současnosti nevyplývá ze strachu, že dané země nebudou schopny dostát svým závazkům, ale z toho, že nebudou ochotny splatit za daných podmínek své dluhy," napsal v půli dubna analytik ČSOB Jan Čermák.
Úroky na španělské desetileté dluhopisy, které už letos na chvíli překonaly šestiprocentní hranici, v pondělí opět vzrostly na 5,97 procenta. Italské desetileté cenné papíry také mírně podražily na 5,68 procenta. Dluhopisy zemí jsou o to dražší, čím víc se investoři obávají, že jim nebudou splaceny.
"Španělsko bude někdy během roku 2012 zřejmě donuceno přijmout od Trojky (EU, ECB, MMF, poz.red.) nějakou formu pomoci," napsala ve své čerstvé analýze banka Citigroup.
