Po vstupu do Evropské měnové unie se může stát, že míra inflace bude vyšší než úrokové sazby, které budou nabízet banky a finanční instituce. Reálná úroková míra by se tak mohla dostat dokonce do záporných hodnot.
Přestože by střadatelé tedy uložili své peníze na spoření, každý rok by jim inflace ukousla část z jejich hodnoty a klienti by tak měli v bankách vklady, za které by si mohli koupit méně a méně zboží.
Diktovaná politika
Hlavním důvodem tohoto nepříznivého vývoje je to, že úrokové sazby budou po vstupu do eurozóny vlastně diktovány Evropskou centrální bankou (ECB), zatímco inflaci se snaží hlídat jen globálně za celou zónu a ta může v jednotlivých zemích dosahovat vysokých čísel.
A tak zřejmě dojde k tomu, že ceny v Česku se budou snažit dohnat ceny evropské, zatímco úroky, které by tomu mohly bránit, budou příliš nízké.
Vyplývá to ze souboru analýz, které se zabývají ekonomickou sladěností ČR s eurozónou, které dnes projednávala rada České národní banky.
Znovu veřejné finance
Druhou rizikovou oblastí jsou potom veřejné finance. Zhoršující se stav i výhled může zakládat na budoucí problémy financování státu. Analýza varuje i před přetrvávající nepružností trhu práce a rozdílnými cykly ve vývoji HDP.
"Výsledná bilance není příznivější než loni," uvedl již v pondělí viceguvernér centrální banky Miroslav Singer na semináři k zavádění eura. Důvodem je podle něj právě zhoršení pružnosti trhu práce a zhoršení rozpočtů a zvýšení mandatorních výdajů státu.
Naopak je Česká republika dobře připravena v oblasti bankovního systému, který se po řadě krachů na konci devadesátých let stabilizoval.
Zvyšuje se i ekonomické propojení s eurozónou, které je důležité pro plynulý přechod a správné "zapadnutí" do soukolí Evropské měnové unie.
