PŘEČTĚTE SI: Jaderná energetika ožívá, i díky krizi
"Jedním řešením je stavět více jaderných elektráren. Politicky průchodnější a rychlejší by mohlo být budování většího počtu propojovacích vedení, to by však Evropská komise musela bojovat s odporem místních operátorů (přenosových sítí)," řekl Roman.
Šéf ČEZ navrhl, aby se všechny poplatky za mezistátní dodávky elektřiny vyčlenily a investovaly do vylepšeného propojení. Tak by země s přebytky energie, jako například Česká republika, mohly exportovat snadněji do zemí, které mají deficity.
Romanova vyjádření přišla ve chvíli, kdy Evropská komise zahájila revizi energetické politiky EU. Ta bude muset reagovat na novoroční incident, kdy ruský Gazprom přerušil dodávky zemního plynu na Ukrajinu, a narušil tím i dodávky do střední a západní Evropy. Tím Moskva jen upozornila na přílišnou závislost Evropy na dovozu ruských energetických surovin.
Česká republika je jednou ze zemí, které po ukrajinské krizi začaly volat po větší diverzifikaci energetických zdrojů. ČEZ nyní provozuje dvě jaderné elektrárny a letos chce rozhodnout, zda výrobu z jádra zvýší. Elektrárnu na zemní plyn ČEZ neprovozuje.
Zlepšení mezihraničního propojení by ČEZ vyhovovalo, protože je po francouzské EDF druhým největším vývozcem elektřiny v Evropě. Firma exportuje asi 20 procent své produkce, zejména do Německa.
Roman předpokládá, že hodnota exportu ČEZ by se mohla zvýšit na dvojnásobek. Poptávka po energii ve střední Evropě díky silnému hospodářskému růstu výrazně roste a sousední země budou nyní muset zavírat zastaralé elektrárny. Návrhy ČEZ však zřejmě vyvolají odpor u odpůrců jaderné energie i u západoevropských producentů, kteří si chtějí chránit své trhy.
