Už od roku 2007 by se Unie mohla rozrůst o Bulharsko a Rumunsko, brzy po nich má následovat Chorvatsko. Příští česká vláda tak bude rozhodovat, zda pustí pracovníky z těchto zemí na český trh, nebo zda jej bude chránit před "záplavou levné pracovní síly z Východu".
Šance zavřít hranice je. V přístupových smlouvách mají všechny tyto země stejnou klauzuli jako osmička bývalých postkomunistických zemí, které už členy jsou. Ta znamená, že postupně mohou bránit staří členové své trhy dva, pak ještě tři a nakonec ještě jednou dva roky.
ODS a zelení: Otevřít
Jak se tedy k tomu stavějí pravděpodobné parlamentní strany, které budou mít šanci se na vládě podílet?
"Studie ukazují, že pracovníci z nových zemí ekonomiku neohrožují. Podobně dopadnou podle nás i studie ohledně Rumunska a Bulharska. Nemá proto smysl zavírat jim trh. Navíc nebudeme přece postupovat podle dvojího metru," uvedl Ondřej Liška, který má na starosti zahraniční politiku ve Straně zelených.
Stejně hovoří i Jan Zahradil z ODS: "Nemůžeme přece kázat vodu a pít víno. Žádné katastrofické scénáře o nájezdech z Východu se nesplnily, takže se to nestane ani po dalším rozšíření."
Politicky tento krok podle Zahradila obhajitelný je. "Všechno závisí na nabídce a poptávce, pokud tu volná místa budou, pracovníci přijdou a zaměstnavatelé jim dají práci za stejných podmínek jako místním lidem," míní český europoslanec.
ČSSD a lidovci: Možná ano, spíše ne
Opatrněji s k této otázce staví vládní ČSSD i KDU-ČSL. "Vláda se v lednu 2004 usnesla, že se předem nezříká možnosti zavést přechodná opatření. Nicméně je chceme využít až po vyhodnocení aktuální situace na trhu práce," sdělil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD).
V praxi to znamená, že vláda nebude navrhovat automatické zavedení přechodného opatření, ale vyčká, až jak se situace vyvine.
Dopadovou analýzu uvolnění trhu chtějí i lidovci. "Jen pokud by existovala důvodná obava z narušení trhu, mohla by česká vláda zavést přechodná opatření," vysvětluje mluvčí KDU-ČSL Ondřej Jakob.
Naprosto proti jakémukoliv omezování jsou komunisté. "Akceptujeme pravidla Evropské unie, volný pohyb pracovních sil k nim nezbytně patří," tvrdí europoslanec Miloslav Ransdorf z KSČM.
Odboráři se však levné pracovní síly z Rumunska a Bulharska obávají. Po svém znovuzvolení v polovině dubna předák nejsilnější odborové organizace ČMKOS Milan Štěch novinářům sdělil, že by si Česko mělo po dalším rozšíření EU směrem na východ chránit svůj trh, stejně jako to udělala většina západních států v době vstupu Česka v roce 2004.
"Kdyby to (rozšíření EU) vedlo k tomu, že Češi budou bez práce a lidé z Východu tu budou pracovat za dumpingové mzdy, nezbude nic jiného než trvat na opatřeních, která se jinde osvědčila," řekl předák. Taková opatření ale zatím podle něj nejsou aktuální.
Paradoxní na jeho postoji k budoucím členským státům EU je fakt, že v roce 2004 odbory pod jeho vedením podobné opatření ve starých státech EU ostře kritizovaly.
Rumuni si na volnou práci počkají
Jak jsou na tom ostatní země?
"Ty státy, které využily možnosti neotevřít svůj pracovní trh u současných nováčků, to rozhodně udělají zase," řekla deníku Aktuálně.cz Claire Damilano z nevládní organizace ECAS.
Ze staré patnáctky by tedy hranice pracovníků mohly otevřít jen Velká Británie, Švédsko a Irsko.
Až po dvou letech, kdy se ukázalo, že nováčci rozhodně neprchají "za lepším" houfně, se rozhoupaly uvolnit bariéry Finsko, Španělsko, Portugalsko a nejčerstvěji Řecko. Jisté uvolnění nahlásily i Francie, Belgie a Nizozemí.
A jak se zachovají k úplným "bažantům" dnešní nováčci? "Nemyslím, že budou všichni své trhy zavírat, spíše naopak. Signály zatím přišly jen z hraničních zemí," tvrdí Claire Damilano z ECAS.
S Rumunskem sousedí jen Maďarsko, s Chorvatskem pak Slovinsko a Maďarsko.
Její slova potvrzuje i europoslanec Ransdorf. "Ano, mezi členskými zeměmi jsou takové státy, které nechtějí Bulharsku a Rumunsku umožnit to, co samy požadovaly po staré patnáctce."
