Od 1. května 2006 tak mohou občané nových členských států EU - včetně Čechů - pracovat v této zemi.
"Tento krok velmi vítáme," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. "Volný pohyb pracovních sil považujeme za jednu ze čtyř základních svobod Evropské unie."
Původní evropská patnáctka na práci většiny nováčků uvalila před dvěma lety - před rozšířením Evropské unie o deset nových členů - "embargo". S výjimkou Velké Británie, Švédska a Irska museli tak lidé z těchto zemí dál žádat o pracovní povolení, pokud chtěli odejít za prací do západní Evropy.
Restrikce, naplánované tak, aby po prvních dvou letech vlády znovu zvážily, zda mají omezení smysl, s 1. květnem 2006 mnohde padnou. Svůj trh práce se rozhodli nově uvolnit Portugalci, Španělé a Finové, dnes i Řekové.
Určitý posun - větší otevření se - chystají i další zemí. Výjimkou jsou radikální Rakušané a Němci, kteří mají k nováčkům geograficky nejblíže a nejvíce se bojí konkurence z východu.
V obou zemích je otevření trhu práce obrovským politickým tématem. Jakkoli tamní vlády nezpochybňují, že novým zemím upírají jeden z principů, na nichž Unie stojí, trh práce kvůli tlaku veřejnosti jen těžko uvolní.
Například Vídeň totiž hlásí nejvíce lidí bez práce v celé poválečné historii země.
Na konci ledna nemělo v osmimiliónovém Rakousku místo 326 747 osob. Tedy o skoro 11 tisíc víc, než ve stejnou dobu před rokem.
Započítají-li se do oficiálních statistik i ti, kteří navštěvují speciální rekvalifikační kurzy, blíží se počet lidí bez práce vůbec poprvé k pro Rakušany hrozivé hranici 400 tisíc.
Nováčky si nepřejí ani ve Francii, ta ovšem učinila ústupky. Vláda ústy premiéra Dominique de Villepina oznámila, že uvolní některé sektory. Půjde o oblasti, kde "francouzským firmám chybí pracovní síly". Vše však musí schválit odborové svazy. Podobný krok ohlásila i Itálie.
Pozorovatelé v Bruselu se shodují, že ze strany Francie to bude přes snahu premiéra znamenat prodloužení o další tři roky téměř ve všech oborech. Kromě toho se předpokládá, že restrikce budou pokračovat i poté, kdy si každá země bude moci požádat ještě o dvouletou výjimku, tentokrát však podloženou argumenty.
