Karneval, a nejen ten benátský, je totiž velkým lákadlem a pro ekonomiku výraznou injekcí.
Z dvaceti milionů turistů, kteří Benátky ročně navštíví, jich plný milion přijíždí právě během deseti dní karnevalu. Odhaduje se, že benátská ekonomika si díky nim polepší až o miliardu eur.
V době festivalu jsou totiž téměř plně obsazeny hotely v širokém okolí, restaurace praskají ve švech, stánky se suvenýry jsou neustále obsypány turisty a gondoliéři sotva stíhají uspokojit touhu všech projet se po kanálech italského města.
Bav se a plať
Ne všichni jsou ale nadšení. "Mám Benátky rád a omylem jsem se nachomýtnul ke karnevalu. Restaurace rozhodně nevaří tak dobře jako obvykle a jsou tu moc velké davy lidí," postěžoval si pro server wnbusiness jeden z turistů.
Z davů turistů se letos rozhodla profitovat více také dopravní společnost zajišťující městskou hromadnou dopravu. Zvedla na počátku února ceny jízdenek o 40 procent a zkrátila dobu, po kterou je možno cestovat.
Turistu tak hodinová cesta vyjde na pět eur. Domácí, kteří se prokazují řidičům "benátskou kartičkou", zaplatí za jednu jízdu jen jedno euro.
Benátský karneval si uzurpuje titul nejstarší "maškarády" na světě. Místní přitom poukazují na zákon ještě ze 13. století, který vyhlašoval na období karnevalu volno. Jeho komerční úspěch se stal inspirací pro další města.
Známé jsou pouliční radovánky v Rio de Janeiru, San Franciscu, New Orleans nebo londýnské čtvrti Notting Hill. Všechny významně přispívají ekonomice a tím i státní či městské kase na daních.
Například skromnější londýnský karneval přináší každý rok asi 93 milionů eur a pomáhá udržovat na tři tisíce pracovních míst.
Americké New Orleans vydělává na řádících návštěvnících v maskách mnohem víc. Během dvanáctidenního "svátku" utratí lidé na miliardu a půl dolarů. To znamená bezmála čtyřicetimilionový příspěvek do městské pokladny na daních. A to v tomto čísle nejsou započítány tržby hotelů.
