"Znatelně šetřily obě nejnáročnější kategorie, které spotřebují 71 procent veškerého tepla. V průmyslu se spotřeba oproti roku 2021 snížila o 7,7 procenta, u domácností dokonce o 12,9 procenta. Vypíchl bych ještě sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví, kde došlo k meziročnímu poklesu o 15,7 procenta," řekl předseda ERÚ Stanislav Trávníček.
Upozornil, že obecně se na poklesu spotřeby kromě úsporných opatření projevilo i počasí, které bylo loni v průměru 0,9 stupňů nad dlouhodobým teplotním normálem.
Meziročně se podle ERÚ pokles projevil ve všech měsících s výjimkou července a září. Největší úspory úřad zaznamenal v květnu, kdy spotřeba meziročně klesla o více než 34 procent. Druhý nejúspornější měsíc byl říjen s poklesem 22,5 procenta.
Kromě spotřeby loni klesly i dodávky, meziročně o 11,5 procenta na 81,8 PJ. Hrubá výroba se pak snížila o 7,2 procenta na 150,1 PJ.
"V případě paliv na výrobu tepla můžeme vypozorovat několik trendů. Znatelný je pokračující odklon od uhlí. Přestože byl podíl hnědého uhlí na celkové výrobě stále významný, přes 39 procent, meziročně jsme zaznamenali pokles výroby z hnědého uhlí o 2,5 procenta, u černého uhlí dokonce o 14 procent. U zemního plynu, loni velmi drahého, došlo k meziročnímu snížení o 15,7 procenta," podotkl Trávníček.
Vedle tepla loni kleslo i využití dalších energií. Spotřeba elektřiny v Česku se loni podle úřadu meziročně snížila téměř o čtyři procenta na 73,66 terawatthodiny (TWh). Loňská spotřeba plynu pak byla nejnižší za posledních osm let, celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně.
