Čtyři důvody, které vedly k italské tragédii: nebyly informace a čas se připravit

Martin Novák Martin Novák
9. 5. 2020 12:15
Itálie hledá odpovědi na otázku, proč zrovna ona. Proč udeřil koronavirus právě tam a s takovou silou, která si zatím vyžádala třicet tisíc obětí. Deník Aktuálně.cz shrnuje čtyři faktory, které vedly v Itálii k horšímu průběhu pandemie ve srovnání s jinými evropskými zeměmi.
Dezinfikace na římském letišti Fiumicino, snímek z 6. května.
Dezinfikace na římském letišti Fiumicino, snímek z 6. května. | Foto: Reuters

1. Virus se šířil dlouho, aniž to někdo tušil

První případ infekce zaznamenala Itálie nikoliv na severu, ale v Římě u dvou čínských turistů. Poslední lednový den skončili v izolaci, stejně tak všichni, kdo se s nimi dostali do kontaktu. Na severu země se první potvrzený případ objevil až 21. února.

Lékaři podle analýzy agentury AP neměli dost informací o tom, jak se virus šíří a jak je nakažlivý. Světová zdravotnická organizace (WHO) v té době ještě tvrdila, že covid-19 není tak nakažlivá nemoc jako chřipka.

Lidé, nakažení koronavirem, byli umístění v nemocnicích, aniž se vědělo o skutečném původu jejich problému. Od nich se nakazili jiní pacienti i zdravotníci. Některé Italy léčili jen praktičtí lékaři nebo zůstávali doma s příbuznými. Proto tolik nakažených zemřelo doma. "Chyběly nám klinické informace," přiznal agentuře AP pneumolog Maurizio Marvisi z města Cremona.

První Italem diagnostikovaným na covid-19 byl osmatřicetiletý muž v nemocnici v lombardském městě Codogno. Trvalo šestatřicet hodin, než jej lékaři otestovali a poslali do izolace. Nenavštívil předtím Čínu. Tento muž se z kritického stavu dostal a v dubnu jej nemocnice propustila domů.

2. Příliš pozdě přijatá opatření

Vláda rozhodla o zavedení nouzového stavu a o přísných pravidlech sociálního distancování v nejpostiženější Lombardii až 7. března. Italská média uvádějí, že tlak proti uzavírání obchodů, restaurací a továren vyvíjel italský podnikatelský svaz Confindustria s tím, že opatření tvrdě zasáhnou italskou ekonomiku. Lombardie je hospodářským motorem Itálie, 21 procent italského hrubého domácího produktu (HDP) připadá na tento region.

Závažnost epidemie si mnoho Italů uvědomilo příliš pozdě a pozdě začali dodržovat také ochranná opatření. Margita Špaleková z Ústavu epidemiologie lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě vysvětlila Aktuálně.cz, že v tom je podstatný rozdíl mezi jihoevropskými zeměmi a státy jako Slovensko nebo Česko. Ty měly čas se připravit, protože právě na příkladu Itálie nebo Španělska viděly, co se může stát.

"Začali jsme brzy s ochrannými protiepidemickými opatřeními, na Slovensku dokonce o něco dříve než v Česku. Ještě jsme nevěděli, o jaký přesně jde virus. Teprve jsme začínali vyšetřovat, ještě jsme neměli k dispozici testy. Věděli jsme pouze, že se šíří kapénkově a že rizikovou skupinou jsou senioři a že příznaky jsou podobné jako u chřipky," řekla Špaleková.

Právě velmi brzká protiepidemická opatření a disciplína při jejich dodržování byly podle slovenské odbornice klíčem k úspěchu. Italové přitom začali opatření zavádět pozdě.

"Co považuji za trestuhodné, je, že už v době, kdy se vědělo o šíření infekce v Evropě, byla dále v provozu lyžařská centra. Lidé tam dál jezdili. Zdravotnický systém samozřejmě zkolaboval, protože neměli tolik lůžek na jednotkách intenzivní péče. My jsme se na Slovensku také připravovali na tento černý scénář, naštěstí to nenastalo," dodala slovenská epidemioložka.

3. Přerušení letů do Číny paradoxně nepomohlo

Po otestování dvou nakažených čínských turistů v Římě 31. ledna vláda rozhodla o zastavení letů mezi Itálií a Čínou. Italský vládní poradce pro otázky koronaviru Walter Ricciardi řekl nedávno deníku La Stampa, že to zpětně vidí jako chybu. Lidé si totiž našli lety přes jiné země, takže se koronavirus do Itálie stejně dostal, a navíc nebyla žádná kontrola. "Mezitím se virus nejen nekontrolovaně, ale naprosto mimo jakoukoliv pozornost už šířil na severu Itálie," napsala La Stampa.

Podezření na mnohem dřívější výskyt koronaviru v Evropě potvrdili minulý týden francouzští specialisté. Z analýzy vzorků zjistili, že jeden člověk ve Francii měl nemoc covid-19 už na konci prosince.

4. Velký počet seniorů a vícegeneračních domácností

Nejvíce ohroženou skupinou obyvatel jsou v případě koronaviru starší lidé. Právě v Itálii je jejich podíl v populaci vysoký. Průměrná délka života je v zemi 83,6 roku, což ji řadí na první místo v Evropě a na čtvrté na světě po Japonsku, Singapuru a Hongkongu. V Česku činí průměrná délka podle údajů Eurostatu z roku 2017 79,1 roku. Nákaza se na severu země rozšířila v pečovatelských domech pro seniory, čemuž úřady dlouho nevěnovaly pozornost.

Roli při rychlém rozšíření viru sehrál i fakt, že Italové jsou zvyklí žít ve vícegeneračních rodinách. Příslušníci několika generací jedné rodiny žijí pod společnou střechou. Užší a těsnější vazby rodin přispěly k šíření nákazy. Totéž platí pro Španělsko, další zemi s vysokým počtem nakažených a zemřelých.

"Na severu Evropy žijí lidé mnohem izolovaněji a rodinné vazby jsou mnohem slabší," řekl agentuře AFP Ildefondo Hernández z Institutu veřejného zdraví na univerzitě v Alicante. "V Itálii není výjimkou, když děda s babičkou žijí v jedné domácnost s vnoučaty. Tím jsou senioři vystaveni většímu riziku infekce," uvedl ve své studii německý časopis Die Zeit.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 2 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy