Praha - Obliba Airbnb, BlaBlaCar, Uber nebo dalších podobných služeb, díky nimž lidé sdílejí byty či auta, roste. A to s sebou zřejmě přinese i novou definici podnikání v Česku.
Jak uvedl u úterního kulatého stolu pořádaného Hospodářskou komorou Jan Havlík, který na ministerstvu průmyslu a obchodu řídí odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, úřad si nechal odvětví sdílené ekonomiky v Česku prozkoumat a nyní o nových pravidlech podnikání jedná s dalšími ministerstvy a Úřadem vlády.
"Současný výklad toho, co je podnikání, je velmi rigidní. Nepočítá s žádným přivýdělkem," uvedl Jan Havlík. "Všichni víme, že když sestřenici pohlídáte dítě a zaplatí vám za to, měli byste to zdanit. To teď chceme od poskytovatelů služeb ve sdílené ekonomice, což je možná zbytečně rigidní. Máme velmi omezený manévrovací prostor, na to se musíme podívat," předesílá.
Další možností, jak se vypořádat s novými modely podnikání, "nezadusit" je a zároveň nediskriminovat tradiční byznysy, je podle něj odstupňování kategorií podle toho, zda a jak moc člověk na poskytování služeb vydělává.
"Pokud jedete do Ostravy, benzin vás stojí 800 korun a svezete někoho, kdo vám dá dvě stovky, což vám nezaplatí ani vaše náklady – jste, nebo nejste podnikatel?" Naznačuje otázky, které nyní ministerstvo Jana Mládka (ČSSD) řeší.
Oproti jiným státům, jako je třeba Německo nebo Španělsko, které služby jako je Airbnb či Uber různě omezuje a reguluje, se Česko nyní podle Havlíka vydá jinou cestou: moderní platformy chce nechat trochu "vyrůst" a pak se úředníci zaměří na to, zda v některých oblastech není třeba zasáhnout.
To podporuje i Úřad vlády, kde nyní vzniká velká právní analýza, jež prozkoumá, jak by mohl rozvoj sdílené ekonomiky zasáhnout například do ochrany spotřebitele, daňových pravidel nebo pracovního práva. "Musíme si dát pozor na to, abychom nepřeregulovali něco, co právě začíná," říká Tomáš Prouza, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti, který má na úřadu zároveň na starosti digitální agendu.
Ke sdílení domů či aut mezi lidmi pomocí různých technologií se staví otevřeně – vidí je jako možnost lidí přivydělat si a upozorňuje, že nové technologie nutí staré byznysy jít více s dobou a zároveň mohou změnit někdy zastaralá pravidla v odvětví.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý zase vidí ve sdílené ekonomice přirozený rozvoj trhu do nových oblastí – díky technologiím dostává majetek lidí větší hodnotu a mohou jej lépe využívat.
"Potřebujeme na začátek porozumět tomu, co je to sdílená ekonomika. Máme s ní spojené velké značky, ale většina je jinde, vzniká také spousta kreativních nápadů," říká Prouza a uvádí například české projekty založené na sdílení bylinek pěstovaných na balkoně nebo platformu propojující lidi kvůli venčení psů.
Ke sdílené ekonomice vydala nedávno vyjádření i Evropská komise – členským státům vyslala vzkaz, aby byly k novinkám shovívavější a otevřenější, jelikož v nich dřímá ekonomický potenciál. Komise odhaduje celkový hrubý výnos z tohoto byznysu za loňský rok na 28 miliard eur, přitom by podle propočtů mohl do budoucna přinést až přes 500 miliard eur.
"Přístup komise je takový, že členským státům poskytne vodítka a bude monitorovat vývoj," řekl u úterního kulatého stolu Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice. Zároveň ale upozorňuje, že hrozí i roztříštění jednotného trhu. "Nutně se proto nabízí otázka, zda v určité chvíli nevytvořit evropský rámec, abychom se vyhnuli regulaci 28 rámci členských států," uvedl.
