Sklizeň ovoce loni kvůli mrazům klesla o pětinu. Méně je jablek, meruněk i broskví

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 1. 2017 12:01
Propady na historická minima zaznamenaly sklizně meruněk a broskví. Celkové ztráty z mrazů ovocnáři již vyčíslili na téměř 400 milionů korun. Vláda jim loni schválila odškodnění 133 milionů korun.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Michaela Hasíková/Economia

Hradec Králové – Sklizeň ovoce loni klesla o 20 procent na 150 100 tun. Důvodem byly jarní mrazy, které zasáhly zejména jižní Moravu. Propady na historická minima zaznamenaly sklizně meruněk a broskví. Naopak výrazně nadprůměrná byla úroda třešní. Na dnešních Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Celkové ztráty z mrazů ovocnáři již vyčíslili na téměř 400 milionů korun. Vláda jim loni schválila odškodnění 133 milionů korun.

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se ovocnářství i díky veřejným podporám mělo nyní dostávat do období stabilizace. Připomněl zejména investiční podpory na výsadby nových sadů či kapkové závlahy.

Větší šanci by měli podle ministra ovocnáři získat v programu Ovoce a zelenina do škol. V programu dostávají školáci prvního stupně základních škol zdarma ovoce, zeleninu a výrobky z nich. Po loňské úpravě podmínek programu mohou ovoce do škol dodávat nově přímo pěstitelé. "Dnes máme zhruba 92 procent škol v tomto programu a zhruba 98 procent všech žáků," uvedl Jurečka. Podle zájmu pěstitelů o zapojení do programu by se podle ministra mohlo následně uvažovat o rozšíření programu i na druhý stupeň základních škol.

Sklizeň jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, loni klesla o 19 procent na 126 434 tun z 155 640 tun v roce 2015. Nižší sklizni odpovídá i současná menší zásoba jablek ve skladech českých ovocnářů, která k 1. lednu činila 33 845 tun a meziročně byla nižší o 31 procent. Jablka jdou podle Ludvíka v letošní obchodní sezoně na odbyt lépe než loni, k čemuž přispívají i jejich nižší ceny.

Úroda meruněk loni propadla na pouhých 662 tun a broskví na 268 tun, meziročně o 70 a 79 procent. "Sklizeň meruněk a broskví dohromady tak byla na úrovni deseti procent sklizní před 25 lety, kdy se meruněk a broskví sklízelo 10 000 až 12 000 tun," uvedl Ludvík. Doplnil, že u broskví výraznou roli hraje i to, že nejsou pro ovocnáře perspektivním druhem a za poslední čtyři roky byla vykácena téměř polovina broskvových sadů.

Nižší sklizeň o 11 až 38 procent vykázaly višně, rybízy, švestky, hrušky a angrešt.

Jediným z hlavních ovocných druhů s růstem sklizně byly loni třešně. Jejich úroda vzrostla o 17 procent na 2706 tun, a byla tak nejvyšší od roku 2000. Růst sklizně ještě měly maliny a ostružiny, a to o 12 procent na 51 tun.

V porovnání s pětiletým průměrem byla loňská celková sklizeň ovoce v ČR vyšší o necelá tři procenta. Ovocnáři ale upozornili, že pětiletý průměr je ovlivněn výrazně nízkými sklizněmi v letech 2011 a 2012, kdy významnou část úrody tehdy také zdecimovaly jarní mrazy. Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v průměrném roce pohybuje kolem 1,5 miliardy korun.

Výše úrody v Česku nemá na spotřebitelské ceny ovoce v ČR přímý vliv. Ceny ovoce v Česku se podle Ludvíka řídí cenami na evropském trhu. Pokud podle něj dochází k pohybu cen, tak ne v důsledku nižší úrody v ČR, ale v jiných pěstitelsky velkých zemích.

 

Právě se děje

před 25 minutami

D1 na Vysočině klouže, varují silničáři. V noci sněžilo, vyjely desítky sypačů

Okolo Jihlavy na 115. kilometru dálnice D1 platí varování před náledím, mezi 90. a 120. kilometrem může být vozovka kluzká. Podle dispečinku krajské správy silnic v kraji přes noc sněžilo, venku byly desítky sypačů. Na silnicích uvízlo několik kamionů, po ránu ale problémy se sjízdností silničáři nezaznamenali.

Sněžilo už v neděli v podvečer. "Venku bylo asi 90 sypačů, jelikož sněžilo i v noci, začaly znovu jezdit asi ve 2:00. Sem tam nějaký kamion v noci někde klouzal, ale teď už to jezdí," řekl dispečer.

Přes den bude na Vysočině zataženo, sněhových přeháněk ale bude podle meteorologů ubývat. Večer se může ojediněle tvořit mlha. Nejvyšší odpolední teploty budou od jednoho do tří stupňů Celsia.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Britský princ Harry řekl, že je smutný, že musel vzdát svých královských povinností. Královně a lidem chtěl prý sloužit dál

35letý Harry to uvedl v projevu před zástupci své charitativní organizace na podporu lesothských dětí Sentebale Harry podle agentury Reuters řekl, že konečný výsledek není tím, co zamýšlel, jinak to podle něj však nebylo možné. 

Buckinghamský palác v sobotu oznámil, že princ Harry a jeho choť Meghan už nebudou disponovat titulem královská výsost, nebudou plnit pracovní povinnosti plynoucí z příslušnosti ke královské rodině a nebudou placeni z veřejných prostředků.

"Doufám, že snadněji pochopíte, k čemu jsme dospěli, že si nechám odstup od všeho, co jsem znal, abych učinil krok směrem k tomu, co bude doufám pokojnější život," prohlásil Harry. S manželkou Meghan předtím oznámili, že chtějí své povinnosti omezit, finančně se osamostatnit a žít střídavě v Británii a Severní Americe.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Miliardář Skala prodal budovu Albatrosu na Národní třídě, píše list

Bývalý Dům dětské knihy a sídlo nakladatelství Albatros na rohu Národní třídy a ulice Na Perštýně v Praze koupil od realitního magnáta Václava Skaly byznysmen Daniel Farnbauer. Uvedl to v pondělí deník E15. Albatros v minulých letech prodělal rozsáhlou rekonstrukci, která skončila loni na podzim. Osm z deseti podlaží si podle deníku následně pronajala coworkingová společnost Spaces.

Skala vlastnil Albatros jako fyzická osoba, nikoli přes svou Pražskou správu nemovitostí (PSN). Farnbauer budovu kupuje prostřednictvím firmy Real Estate Albatros. Ani jedna ze stran se k prodeji či výši transakce nevyjádřila.

Budova Albatrosu byla postavena ve druhé polovině 60. let minulého století podle návrhu architektů Stanislava France, Luďka Hanfa a Jana Nováčka. První větší renovaci zažila v 90. letech. Poté v budově sídlila Česká spořitelna, která ji prodala Skalovi v roce 2008.

Zdroj: ČTK
Další zprávy