reklama
 
 

Přibude ulejváků, Česko zpomalí, kritizují plnou nemocenskou experti. Úřad ale slaví

1. 7. 2019 16:16
Kvůli zrušení karenční doby, které vstoupilo v platnost první červencový den, stoupne fiktivní nemocnost zaměstnanců v Česku a zhorší se tak konkurenceschopnost ekonomiky, shodli se analytici oslovení Aktuálně.cz. Ministryně práce Jana Maláčová naopak vítá "konec trestů za nemoc" a připomíná, že průměrný zaměstnanec si díky vyplacení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci polepší o 2 500 korun ročně. Firmy se s nařízením vypořádají často tak, že pro své zaměstnance zavedou takzvané sick days, tedy volné dny k využití při krátkodobé nemoci.

Nyní možnost sick days nabízí 43 procent českých společností. O zavedení sick days nebo rozšíření placeného volna při krátkodobé nemoci je rozhodnuto šest procent firem, více než 13 procent tuto možnost zvažuje. Vyplývá to z průzkumu stravenkové společnosti Edenred.

Pro firmy je podle průzkumu výhodnější, když zaměstnanec zůstane s krátkodobou nemocí doma a vezme si volno na zotavení, než když nastoupí na nemocenskou, která často trvá déle.

Více peněz za nemoc

Po zrušení karenční doby si díky získané náhradě mzdy za první tři dny nemoci
zaměstnanci v těchto mzdových kategorií polepší následovně:

  • Zaměstnanec s minimální mzdou: o 995 korun
  • Zaměstnanec s hrubou mzdou ve výši 20 tisíc: o 1 491 korun
  • Zaměstnanec s průměrnou mzdou: o 2 420 korun

Zdroj: MPSV

Dosud firmy nemusely svým pracovníkům proplácet první tři dny nemoci. Od prvního července ale platí nová pravidla a karenční doba skončila.

"Výraznější výpadky v počtech lidí na pracovištích podniky těžce zacelují a stojí je to hodně výdajů navíc. Proto se jim vyplatí nabízet sick days. Jeden placený den bez zaměstnance je vyjde levněji, než když je pracovník několik dní na nemocenské," uvedla personální ředitelka Edenredu Martina Chaloupková.

Nadpoloviční většina firem, které sick days již nabízejí, proplácí zaměstnancům tři dny volna ročně. Na druhém místě je možnost čerpání dvou dnů za rok. Část firem platí zaměstnancům v případě nemoci dokonce pět a více dní nemoci za rok.

Téměř 55 procent firem je přesvědčeno o tom, že sick days jsou výhodnější než klasická pracovní neschopnost. Důvěru v to, že si lidé vyberou volno jen v případě skutečné nemoci, má 63 procent zaměstnavatelů.

Končí trestání zaměstnanců, říká ministryně. Začíná trestání firem, tvrdí zaměstnavatelé

"Dnes končí platnost karenční doby, kterou pravicová vláda navzdory doporučení lékařů před deseti lety protlačila do zákona. Toto opatření považuji za trestání zaměstnanců za nemoc v podobě neproplácení prvních tří dnů nemoci. Bylo to nespravedlivé, nefunkční a zdraví ohrožující opatření, které všechny nemocné považovalo za simulanty," řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Podle hlavního ekonoma Czech fund Lukáše Kovandy v Česku od července stoupne míra fiktivní nemocnosti. "Zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 značí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly," říká Kovanda a připomíná, že už nyní firmám chybí statisíce zaměstnanců.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.

Zrušení karenční doby sebou ovšem z pohledu zaměstnavatele nese i pozitiva. "Pozitivním efektem zrušení karenční doby je to, že zaměstnanci budou v menší míře svá onemocnění, například různé virózy, takzvaně přecházet. Tím by se měla snížit míra šíření infekčních onemocnění v pracovních kolektivech. To se může projevit i v lepších hospodářských výsledcích daného zaměstnavatele," říká Kovanda.

Ekonom ovšem dodává, že tento nepřímý efekt nedokáže v ušetřených penězích kompenzovat fiktivní nemocnost. České firmy tak podle něj budou vůči jiným evropským podnikům méně konkurenceschopné.

Za pravdu mu dává i obchodní ředitel pracovní agentury Axial Marek Strieborný. Podle něj se bude fiktivní nemocnost týkat především méně kvalifikovaných zaměstnanců.

"To je v současné době, kdy se dlouhodobě potýkáme na českém pracovním trhu s nedostatkem pracovních sil, velmi nešťastné. Současně budou zaměstnavatelé nuceni hledat a zaměstnávat adekvátní náhrady/záskoky, které budou ekonomicky nákladnější. Zvýšení nákladů se pak může negativně projevit v benefitním systému a při valorizaci mezd všech pracovníků," dodává Strieborný.

Kompenzace od státu ve formě zmíněné nižší sazby na zdravotním pojištění firmám podle něj příliš nepomůže. "Toto snížení rozhodně nepokryje finanční a personální dopady na zaměstnavatele, které s sebou zrušení karenční doby přinese," uzavřel Strieborný.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci tak nedostávají nic.

Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění. Zaměstnavatelům bude opatření kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na zdravotním pojištění, což činí zhruba 3,5 miliardy korun.

autoři: on, ČTK | 1. 7. 2019 16:16

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama