Jaroslav Ungerman: Potřeba je vlastní měna i vyšší zdanění

Peníze, bankovky - ilustrační foto | Foto: Reuters

Je podle Vás myšlenka základního příjmu převoditelná do praxe, nebo jde o utopii?

Domnívám se, že taková myšlenka je realizovatelná, ale záleží to – jako ostatně vždy – na podmínkách. Země, která by chtěla podobný model zavést, musí mít vlastní měnu, musí mít potřebnou úroveň zdanění – bezesporu vyšší než je průměr EU. Musí také jít o společnost dostatečně kompaktní ve smyslu chápání soudržnosti společnosti resp. sociální koheze atd. To si umím představit ve Švýcarsku, které se vyvíjí do značné míry autonomně od ostatních zemí Evropy.

Dokážete si představit základní příjem i v Česku? Pokud ano, za jak dlouho, jak by zde podle Vás mohl vypadat a z čeho by měl být financován?

Pro Českou republiku si zatím neumím tento systém představit. Rozhodně to není otázka nejbližších deseti let. Diskutovat o tom, jak by mohl v české ekonomice vypadat, mi proto připadá velmi předčasné. Taková diskuse však může probíhat právě pro ujasnění si charakteru či velikosti problémů s tím spojených.

Obhájci základního příjmu mluví o tom, že se základním příjmem by lidé vybírali své povolání svobodněji, byli by kreativnější a šťastnější a mluví se také o tom, že s nástupem průmyslu 4.0 a tím, jak budou roboti "brát" práci stále více lidem, bude základní příjem nutností. Jsou to podle Vás správné úvahy?

Tyto úvahy jdou patrně správným směrem. Každá ekonomicky vyspělá společnost, nejen naše, se bude muset nějakým způsobem vypořádat s problémy rostoucí produktivity a vytlačováním lidí z výroby či pracovního procesu vůbec. To je nesporně velmi závažné téma k diskusím – a přitom to není jediné téma. Můžeme diskutovat o vlivu globalizace, rostoucí konkurence rozvojových ekonomik v některých tradičních výrobách, migrační krize atd.

Jaroslav Ungerman je makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů