Šedesát tisíc korun měsíčně za nic. Švýcaři hlasují o jednotné dávce pro každého

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
3. 6. 2016 6:30
Jako první na světě rozhodnou Švýcaři v referendu o takzvaném základním či nepodmíněném příjmu. Co na tuto myšlenku říkají ekonomové?

V Česku? 6630 korun při zrušení dávek

Foto: Vojtěch Marek

Jak by zavedení základního příjmu mohlo vypadat v České republice? "Pokud bychom nahradili všechny sociální příspěvky a dávky, přičetli celkovou hodnotu uplatněné slevy na dani a to celé vydělili počtem obyvatel České republiky, dostali bychom se k částce 79 554 korun. Měsíčně by tedy na jednoho člověka připadalo 6630 korun," vyčísluje David Marek.

Na světě již existuje několik experimentů se základním příjmem. "Například vlády Aljašky a Macaa posílají svým občanům peníze ve formě jednotně vysokého transferu každoročně. Experiment se základním příjmem probíhal v letech 2008 až 2009 v Namibii. Další pilotní projekty běží od roku 2011 v Indii. V Evropě se první pilotní projekt tohoto typu připravuje ve Finsku," říká Marek. Také nizozemský Utrecht chystá ve spojení s tamní univerzitou testovací projekt a ve Španělsku má zavedení základního příjmu v programu levicová strana Podemos, která v posledních volbách získala 20 procent hlasů.

V jistém slova smyslu má podle Marka alespoň částečně zaveden základní příjem celá řada zemí, včetně České republiky. "Sleva na dani na poplatníka je do jisté míry ekvivalentem základního příjmu," říká.

Na dalších obrazovkách si přečtete názory ekonomů na základní příjem a jeho případné zavedení v Česku. Přidali jsme také názory ze zahraničí.

 

Právě se děje

Další zprávy