Se zajišťovacími příkazy šetřete, žádají poslanci finanční správu. Vysvětlovat byl i ministr Pilný

Jan Prokeš Jan Prokeš
Aktualizováno 19. 9. 2017 17:47
Poslanci rozpočtového výboru si pozvali zástupce ministerstva financí a finanční správy. Chtěli vysvětlit postup při používání zajišťovacích příkazů. Po finanční správě požadují, aby používala zajišťovací příkazy pouze ve výjimečných případech. V roce 2016 vydaly finanční úřady celkem 1561 příkazů k zajištění majetku. O tři roky dříve to bylo 467.
Ministr financí Ivan Pilný obhajoval ve sněmovně práci finanční správy.
Ministr financí Ivan Pilný obhajoval ve sněmovně práci finanční správy. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Rozpočtový výbor sněmovny žádá finanční správu, aby používala zajišťovací příkazy pouze ve výjimečných případech a změnila současnou praxi, kdy je firmám exekučně zabavován majetek.

"Pokud firma s finančními úřady spolupracuje a není jisté, že se záměrně vyhýbá placení daní, tak není nutné, aby jí byl zabaven veškerý majetek," myslí si předseda rozpočtového výboru Václav Votava.

Poslanci si kromě šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka pozvali také ministra financí Ivana Pilného a jeho náměstkyni Alenu Schillerovou. Museli jim vysvětlovat postup berních úřadů při používání zajišťovacích příkazů a také obrat ve vyšetřování korunových dluhopisů.

Pilný: Je to mediální štvanice

Finanční správa čelí v posledních měsících kritice, že zajišťovací příkazy používá častěji, než by bylo potřeba. Jen loni vydala finanční správa 1561 příkazů k zajištění majetku, v roce 2013 to přitom bylo jen 467.

Jedná se o nástroj, kterým mohou berní úředníci zabavit majetek firmě, u níž se obávají, že by se mohla vyhýbat dani z přidané hodnoty. V řadě případů vedla tato praxe k zániku podniků.

Ivan Pilný vidí celou kauzu hlavně jako mediální štvanici, která finanční správu očerňuje. "Finanční úředníky nebude mít nikdo rád, ale dělají jen svoji práci a v drtivé většině správně," říká Pilný. Firmám, na které byl zajišťovací příkaz vydán neprávem, se ministr financí omluvil.

Podle poslanců však rozhodně nejde o výjimečné případy. Podle Zbyňka Stanjury se jedná o více než třetinu případů. "I kdyby to byla jen jedna neprávem poškozená firma, tak je to špatně. Toto číslo je ale daleko vyšší, pana ministra to sice mrzí, ale jsou za ním zlikvidované firmy," tvrdil Stanjura.

Miroslav Kalousek přirovnal zajišťovací příkaz k záchranné brzdě, která by měla být použita jen ve výjimečných případech. "Finanční správa za ni nyní tahá i v případech, kdy to není nezbytné," myslí si Kalousek.

Votava volá po tom, aby za zlikvidované firmy byl někdo odpovědný. Poslankyně Kristýna Zelienková pak požaduje, aby Janeček ze své funkce odstoupil.

Již minulý týden ministr financí Pilný slíbil, že finanční správa používání zajišťovacích příkazů zmírní. Kontroloři podle něj před vydáním příkazu pečlivěji vysvětlí další možnosti, jak mohou firmy daně doplatit, aniž by muselo dojít k jejich likvidaci. Jednou z takových možností je třeba ručení třetí osobou.

Poslanci: Vysvětlete obrat ohledně korunových dluhopisů

Poslanci po berních úřednících rovněž chtěli vysvětlit obrat v kauze korunových dluhopisů vydaných do konce roku 2012. Janeček dlouho tvrdil, že je vše v souladu se zákonem. Nyní však svůj názor změnil. Finanční úřady se rozhodly plošně kontrolovat každou firmu, která dluhopisy vydala.

V souvislosti s možnými daňovými úniky dokonce úředníci podali již 25 trestních oznámení.

Ze zprávy, kterou zástupci Generálního finančního ředitelství předložili v pondělí vládě, vyplývá, že finanční úřady hodlají zkontrolovat celkem 1526 emisí dluhopisů s nominální hodnotou jedné koruny. Ty zažily v Česku rozmach v roce 2012, kdy je stovky majitelů firem využily k vyvedení zisku, aniž by zaplatily daň z dividendy či úroků z půjčky ve výši 15 procent. Tehdy to pravidla umožňovala.

Společnosti, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítají od základu daně, a tedy i snižují výslednou daň.

"Tenkrát jste nám říkal, že není v silách finančních úřadů všechny dluhopisy zkontrolovat," připomněl Janečkovi jeho dřívější výrok ze sněmovny poslanec Karel Fiedler. Martin Janeček uvedl, že na kontrolu korunových dluhopisů přesunul úředníky z jiných úkolů.

Finanční úřady jdou při vyšetřování po několika hlavních indiciích. Podezřelé je například, když dluhopisy nebyly nabízeny veřejně a nakoupil je hlavně majitel společnosti. Nebo když úroky byly výrazně vyšší, než za kolik si firmy půjčovaly u bank.

Například nejvyšší roční úrok u korunových dluhopisů, které úředníci prošetřují, dosahuje 18,5 procenta. Při kontrolách také úřady chtějí, aby firma prokázala, že si opravdu potřebovala půjčit.

Aféra s nedaněnými korunovými dluhopisy vypukla na začátku letošního roku kvůli tomu, jak tehdejší ministr financí Andrej Babiš měnil sumy ve svém majetkovém přiznání. Původně z nich vyplývalo, že by pravděpodobně neměl na zaplacení korunových dluhopisů, které od Agrofertu nakoupil za více než 1,5 miliardy korun.

Babiš později uvedl jinou výši svých příjmů s odůvodněním, že jeho účetní udělala chybu.

Obrat finančních úřadů kritizuje i Simona Hornochová, bývalá náměstkyně pro daně tehdejšího ministra financí Andreje Babiše.

"Je obtížné uvěřit objektivitě, profesionalitě a nestrannosti přístupu vedení finanční správy, když v březnu slyšíme veřejná prohlášení, že korunové dluhopisy jsou plně v souladu se zákonem a nemá smysl prověřovat podezření z daňových úniků, a od května jsme naopak ujišťováni, že finanční správa prověří úplně všechny subjekty, které dluhopisy emitovaly," říká Hornochová.

Tím, že kontroluje všechny plošně, finanční správa podle Hornochové porušuje jednu ze základních zásad správy daní, a to že má postupovat hospodárně a konat tak, aby daňové poplatníky zatížila co nejméně. Hornochová kritizuje také to, že změny postojů finanční správy zvyšují nejistotu mezi podnikateli.

Dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny v současnosti zdanění podléhají. Od července 2011 do konce roku 2012 však daň vycházela nulová. Důvodem bylo, že při výpočtu daně se částka zaokrouhlovala u každého dluhopisu na celé koruny dolů, tedy na nulu.

U dluhopisů vydaných po roce 2012 se už daň vypočítává ze všech korunových dluhopisů od jednoho emitenta.

 

Právě se děje

Další zprávy