Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc v úterý podle agentury Reuters uvedl, že ruské síly, které Záporožskou jadernou elektrárnu dlouhodobě okupují, se neúspěšně pokusily odpojit zařízení od ukrajinské sítě. To by mohlo narušit chod celého systému.
Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak systém elektrárny funguje a do jaké míry znamená pro Evropu ohrožení v podobě úniku radioaktivních látek.
Jak složité a rizikové je úplné odstavení jaderné elektrárny, tedy její úplné odstřihnutí od sítě?
Pokud by byly reaktory odstaveny standardním způsobem nebo bezpečnostním odstavením, tedy pádem regulačních tyčí, a zároveň by elektřina zůstala připojena k rozvodné síti, tak by se vlastně nic zásadního nestalo. Reaktory by byly zkrátka odstavené a znamenalo by to komplikace spíš pro Ukrajinu kvůli možnému nedostatku elektrické energie, nikoliv z bezpečnostního hlediska.
Větší problém by nastal, pokud by byla sama elektrárna odstavena od dodávek elektrické energie. Pak by pracovníci neměli elektřinu na pohánění systémů, které jsou nezbytné pro zachování bezpečného provozu, především chlazení aktivní zóny. Tam by to byl problém v každém případě, ať už by reaktory běžely, nebo byly odstavené.
Pokud by nastala první varianta, obešla by se Ukrajina bez výroby Záporožské jaderné elektrárny? Průmysl i spotřeba domácností v zemi jsou kvůli válce momentálně v útlumu.
Asi by to Ukrajina nějakým způsobem zvládla, ale nedokážu v tuto chvíli posoudit, jakou má země bilanci spotřeby a výroby. Ale jak říkáte - je tam poměrně omezena průmyslová činnost, což je největší odběratel. Určitě je omezen i odběr domácností, protože jsou některé oblasti evakuované nebo jsou poškozené linky vysokého napětí. Nedokážu ale úplně posoudit aktuální stav.
Nicméně je pro Ukrajinu rozhodně výhoda, že je napojena na evropskou rozvodnou síť, takže má v případě potřeby možnost získávat energii z Evropy.
A co ta druhá varianta - tedy odstavení celé elektrárny od energie? Záporoží disponuje takzvanými vodními energetickými reaktory (VVER). V jakém ohledu jsou tyto reaktory nejzranitelnější?
Jedná se o tlakovodní reaktory totožné s těmi, které se nacházejí v Temelíně. Tyto reaktory jsou nejcitlivější na chlazení. Problém jaderných reaktorů je, že ve chvíli, kdy je zastavíme, kdy zastavíme štěpnou řetězovou reakci, díky které vyrábíme elektrickou energii, tak tam i nadále vzniká určité množství tepla.
Bezprostředně po odstavení reaktoru jde o jedno procento předchozího výkonu. Množství tohoto tepla pak exponenciálně klesá, ale velmi pomalu, takže je potřeba i ten odstavený reaktor pořád chladit. Pokud se nechladí, tak hrozí poškození paliva a v takovou chvíli může dojít k úniku radioaktivních látek.
Podobná situace nastala ve Fukušimě, kdy v důsledku zemětřesení byly reaktory standardně podle předpisů odstaveny. O hodinu později ale přišla vlna tsunami, která smetla dieselové generátory a zásobníky s naftou, takže elektrárna nedisponovala elektřinou, která by poháněla čerpadla a chladicí vodu v primárním okruhu. Došlo tam tedy k tavení paliva, byť se jednalo o odstavený reaktor.
Reaktory jsou chráněny obalem, takzvaným kontejnmentem. Tento obal je navržený tak, aby přestál náraz velkého letadla. Jak by to bylo v případě vojenského zásahu, například dělostřelby?
Elektrárny obecně nejsou projektované na to, aby byly vojenským cílem. Pokud by se jednalo o nějakou zbloudilou střelu, náhodnou minu nebo explozi v důsledku ostřelování, tak se s velkou pravděpodobností nic zásadního nestane a kontejnment to vydrží.
Pokud by se ale jednalo o cílené ostřelování, tak na to kontejnment projektovaný bohužel není. Jde totiž o situaci, která odporuje jednak zdravému rozumu, jednak všem mezinárodním konvencím. Ženevské konvence totiž označují jaderné elektrárny jako ochranné stavby, v nichž nemá docházet k vojenským konfliktům. S nynější situací kolem ukrajinské elektrárny zkrátka nikdo nepočítal, nikdy nikoho nenapadlo, že by tohle mohlo nastat.
Pořád ale platí, že elektrárny a kontejnment jsou velmi robustní zařízení, která toho hodně vydrží. Pokud by došlo k nějaké mimořádné události, v důsledku které by unikly radioaktivní látky, tak se to bude týkat "pouze" bezprostředního okolí elektrárny. Bavíme se o vzdálenosti třiceti až sto kilometrů. Pro Ukrajinu by to samozřejmě bylo katastrofické, nebezpečí na delší vzdálenost ale nehrozí.
Zvyšuje nyní riziko katastrofy i to, že ukrajinští pracovníci jsou vystaveni extrémnímu tlaku a stresu? Jakou roli riziko lidské chyby hraje a jsou bezpečnostní systémy navrženy tak, aby jejich spuštění nemohl personál ovlivnit?
Riziko lidské chyby je určitě vyšší vzhledem k tomu, v jaké situaci se ukrajinští pracovníci nacházejí a pod jakým tlakem musí pracovat. Vůbec si to nedovedu představit.
Je ale pravda, že bezpečnostní systémy často reagují nezávisle na obsluze, a i kdyby obsluha nereagovala, tak zafungují automaticky.
A představuje nějaké riziko skladování vyhořelého jaderného paliva v této elektrárně?
Riziko to představuje, ale výrazně nižší než v případě jaderných reaktorů. Přece jen jde o palivo, které už je vyvezené z těch reaktorů a nachází se ve skladu. Má již nižší výkony, nižší nároky na chlazení.
Kdyby tedy došlo k zásahu skladu s vyhořelým palivem, hrozí rozšíření kontaminace, ale jenom lokální. Navíc ve vyhořelém palivu už nejsou některé problematické izotopy s vysokou specifickou aktivitou.
Jaké pravomoci má v této situaci Mezinárodní agentura pro atomovou energii? Může například přikázat odstavení reaktorů?
Tato organizace nemá žádnou pravomoc na území Ukrajiny. Nemůže tedy nařídit odstavení reaktorů, ale pouze doporučit nějaké kroky a fungovat jako podpůrný orgán.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi se ale už několik měsíců snaží uspořádat misi do této elektrárny. Přece jen by šlo o nezávislou třetí stranu, která by posoudila, v jakém stavu se elektrárna nachází. Protože cokoliv se teď stane, tak vždy přijde se svou vlastní verzí Ukrajina i Rusko, a my tak bez ohledu na sympatie k jedné nebo druhé straně nevíme, kdo z nich mluví pravdu.
V tomto ohledu by tedy bylo určitě velmi významné, kdyby se agentuře povedlo do elektrárny dostat. Aktuálně jde ale o válečnou zónu a agentura potřebuje, aby misi schválila OSN. Ta ale lidi nepošle do válečného konfliktu, pokud nebude mít záruky obou stran. A vzhledem k tomu, jaké požadavky si Rusko klade, obávám se, že to nebude příliš jednoduché.
Bezpečnost elektrárny v Záporoží očima experta z ČEZ:
Rovněž podle Bohdana Zronka, ředitele divize jaderná energetika ve společnosti ČEZ, jsou výrobní bloky záporožské elektrárny mimořádně robustní a připravené na extrémní podmínky. "Zcela konkrétní odolnost vnější ochranné obálky, tedy kontejnmentu, není veřejným údajem, standardně jsou projektované na pád vojenské stíhačky. Už po událostech ve Spojených státech v roce 2011 ale byla mimo jiné posuzována jejich odolnost vůči pádu i velkého dopravního letadla. Výstupy analýz nejsou veřejné, dle dostupných informací by nemělo dojít k fatálnímu porušení ochranných obálek," popisuje pro Aktuálně.cz Zronek.
S Frýbortovou se shoduje na tom, že nelze obecně posuzovat odolnost bloků vůči záměrnému vojenskému působení. "Vždy by záleželo na míře použité síly a úmyslu. Je rozdíl mezi náhodným zásahem a využitím nejtěžších dostupných vojenských systémů. Vždy však platí, že záměrný vojenský útok na jaderné zařízení je obtížně představitelný a představuje velmi hrubé porušení mezinárodního práva," podotýká expert.
Moderní výrobní bloky elektrárny podle Zronka odolají i lidských chybám. "I v případě, že by k nim došlo, automatické systémy by výrobní blok samy odstavily. Bezpečnostní systémy jsou navíc navrženy tak, aby jejich spuštění nemohl personál ovlivnit. Obecně je však cílem jakéhokoliv provozovatele maximálně odstranit stres a zátěž personálu. Aktuální stav tedy přináší zvýšené riziko chyb s možným dopadem do provozu," pokračuje.
Ve skladování vyhořelého jaderného paliva Zronek velké riziko nevidí. Použité palivové soubory pracovníci nejprve skladují v bazénu vedle reaktoru, kde v průběhu osmi až deseti let vychladnou a ztratí část své aktivity. "Následně jsou přemístěny do skladu ve velice odolných skladovacích kontejnerech, které jsou samotné dostatečně odolné. Jejich poškození by bylo velmi hypotetické," domnívá se expert.
V záporožské elektrárně nyní podle Zronka funguje pouze jeden výrobní blok z šesti. "V současném stavu by měla Ukrajina umět pokrýt spotřebu z dalších zdrojů. Dlouhodobější výhled je obtížné hodnotit vzhledem k mnoha nejistotám," uzavírá pro Aktuálně.cz odborník.
