Úroky 2019: Hypotéky budou dál zdražovat, na spořicích účtech naopak terno nečekejte

ČTK ČTK
2. 1. 2019 11:27
Růst úrokových sazeb České národní banky v roce 2019 dále zdraží hypotéky, úroky vkladů klientů bank naopak porostou pomaleji. Vyšší výnosy dluhopisů potěší konzervativní investory. Ceny akcií budou rozkolísané, jejich vývoj je nejistý. Vyplývá to z ankety mezi finančními analytiky.
Peníze. Ilustrační foto.
Peníze. Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Jsme přesvědčeni, že pokud se nestane nic závažného, sazby hypoték se budou zvedat. Dnešní průměr je sice ještě pod třemi procenty ročně, ale na lístcích jednotlivých bank už jsou sazby přes tři procenta u pětileté fixace standardem," řekl analytik Broker Consulting Martin Novák.

Na rok 2019 očekává další zvyšování úrokových sazeb ČNB minimálně o 0,75 bodu na 2,5 procenta. "V obdobném ranku můžeme očekávat zvýšení i u hypotečních úvěrů," dodal.

Novák nepředpokládá dramatické zvyšování úrokových sazeb u spořicích účtů. "Zvýšení můžeme sledovat spíše u terminovaných vkladů, a to ještě spíše u bank nových na trhu nebo u privátních bank. U tradičních bankovních domů nějakou výnosovou revoluci rozhodně nečekáme," podotkl.

Ani analytik Partners Martin Mašát u spořicích produktů velké změny nečeká. Banky mají stále přebytek peněz a tak je nic nenutí zvyšovat vkladové sazby tak rychle, jako zvyšuje svoji základní sazbu ČNB. "Osobně si nemyslím, že by se úroky z vkladů měly dostat výrazněji výše než nyní a budou se pohybovat do maximálně dvou procent podle toho, jak která banka potřebuje nalákat klienty," odhadl.

Po několika letech se podle něj konečně uleví konzervativním investorů, kteří mají peníze v dluhopisových fondech, protože vyšší výnosy dluhopisů jim pomohou do kladných čísel. U dynamičtějších investic je situace o mnoho složitější, protože se na finančních trzích objevilo mnoho rizik, které investoři vnímají a z akcií se částečně stahují.

Připomněl problémy s rozpočtem v Itálii a Francii, krizi v Turecku a Venezuele, brexit, pokračování obchodní války USA, řádově vyšší výnosy bezpečných aktiv než před rokem.

Akcie tak procházejí turbulentním obdobím a za poslední dva měsíce jejich hodnota klesla a deset a více procent. "Tyto turbulence budou pokračovat. Osobně si nemyslím, že se blíží nějaká výraznější recese, a proto pro dlouhodobé investory můžou být současné úrovně cen akcií dobrým vstupním bodem," míní Mašát.

Analytik společnosti Chytrý Honza Jiří Pospíšil v první polovině roku předpokládá rozkolísanější vývoj obchodování na finančních trzích. V prvním čtvrtletí bude ovlivněn tím, v jaké podobě dojde k naplnění brexitu. Ve druhém čtvrtletí se uskuteční volby do Evropského parlamentu, které ukážou, jak reformou projde EU.

Po tomto období nejistot očekává zklidnění situace. "Akciové trhy zakončí rok 2019 v plusu. Tomu by mělo přispět uklidnění situace v mezinárodním obchodě i očekávání, že se už nebudou výrazněji zvyšovat úrokové sazby," poznamenal.

"Také většina stratégů z Wall Street má optimističtější názor na vývoj amerického akciového trhu S&P 500, než jaký nyní vidíme," uvedli analytici Raiffeisenbank. V USA a Česku se podle nich stávají bezpečným přístavem státní dluhopisy s kratší splatností, protože v obou případech se očekává, že centrální banky ještě zvýší úrokové sazby během příštího roku. Pro konzervativní investory začínají být tyto instrumenty opět zajímavé.

Slábnoucí globální poptávka a zájem zemí třetího světa o maximální exporty nerostů povede k dalšímu poklesu cen komodit, upozornil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Každopádně nevidí podmínky pro hlubší celosvětovou recesi nebo finanční krizi. Tlumičem bude podle něj nadále velký objem likvidity v systému.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy