Ruská centrální banka podala žalobu na belgickou společnost Euroclear, od které požaduje náhradu škody ve výši 18,2 bilionu rublů (4,75 bilionu Kč), což je plná hodnota zmrazených státních aktiv Ruska. Oznámil to dnes podle agentury Reuters moskevský soud.
Euroclear, který funguje jako centrální depozitář cenných papírů, spravuje většinu ruských státních aktiv zmrazených v Evropské unii po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Žaloba je reakcí Moskvy na plány EU využít tyto prostředky k finanční podpoře Ukrajiny.
Očekává se, že moskevský soud vydá rychlé rozhodnutí ve prospěch ruské centrální banky. Na základě verdiktu by pak banka mohla usilovat o vymáhání náhrady škody i v zahraničních jurisdikcích.
Rusko opakovaně varovalo EU, že použití jeho státních rezerv je krádeží, podkopává důvěru v centrální banky a euro. Slíbilo tvrdé odvetné opatření, včetně zabavení podílů evropských soukromých investorů v Rusku.
"Který racionální investor bude držet své cenné papíry v Euroclear, v eurech nebo v EU, pokud pochopí, že jeho vlastnická práva nejsou respektována a jeho aktiva mohou být pod jakoukoli záminkou zabavena," řekla agentuře Reuters zvláštní vyslanec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice a ekonomickou spolupráci Kirill Dmitriev. Plány EU označil za ránu mezinárodnímu systému rezerv vytvořenému Spojenými státy.
Země Evropské unie se 12. prosince dohodly na časově neomezeném zmrazení aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě. Tím podle unijních představitelů padla významná překážka pro využití těchto peněz na pomoc Ukrajině při obraně proti ruské agresi.
Ruská centrální banka v reakci na rozhodnutí EU uvedla, že považuje jakékoli použití svých aktiv za nezákonné a že si vyhrazuje právo využít všechny dostupné prostředky k ochraně svých zájmů.
Plány na využití ruských peněz se setkaly s odporem i v Evropě. Bankéři varují, že zabavení takového množství státních aktiv by bylo právně sporné a vytvořilo by precedens. Švédská Riksbank již v roce 2024 uvedla, že takový krok by znamenal první případ, kdy by neválčící země zabavily aktiva válčící země v probíhající válce, aby pomohly třetí zemi. Návrhy EU jsou také v rozporu s myšlenkou zveřejněnou v některých verzích mírového plánu USA.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Izrael má splněno přes polovinu cílů ve válce s Íránem, řekl izraelský premiér
Izrael dosáhl více než polovinu svých cílů ve válce s Íránem. V pondělním rozhovoru s konzervativní americkou televizní sítí Newsmax to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. O termínu, kdy by válka mohla skončit, nechtěl hovořit.
Pardubický „terorismus“ v 10 klíčových otázkách. Kdo a proč útočil na zbrojovku?
Pět zadržených osob, stamilionové škody, ale také několik velkých otazníků. Kvůli založení požáru v areálu zbrojovky LPP Holding policie obvinila několik propalestinských aktivistů z terorismu, po dalších lidech pátrá. Též vyšetřuje, zda za akcí nestála cizí moc. Redakce Aktuálně.cz vyzpovídala několik lidí z bezpečnostní komunity a nabízí souhrn 10 nejdůležitějších otázek ohledně třaskavé kauzy.
ŽIVĚ Ukrajinské drony znovu zasáhly ruský přístav, útoky pokračují na obou stranách
Dronový útok znovu poškodil ruský přístav Usť-Luga v Baltském moři, uvedl místní gubernátor. Ukrajina podle médií opakovaně útočí na klíčové ropné přístavy. Rusko hlásí sestřelení 150 ukrajinských dronů, Kyjev naopak uvádí zneškodnění 267 z celkem 289 ruských strojů. Útoky pokračují i v úterý, zasažena byla i Oděsa.
ŽIVĚ Česko a Slovensko obnovují společná jednání, vlády se sejdou po třech letech
Vlády Česka a Slovenska se v úterý po třech letech sejdou ke společnému jednání. Naposledy se mezivládní konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Ministři obou zemí se setkají na zámku Nová Horka na Novojičínsku, po jednání je plánována tisková konference.
Zelenskyj zveřejnil příjmy: jeho rodina loni vydělala 7,7 milionu korun
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali více než 15,8 milionů hřiven (přibližně 7,7 milionů Kč), uvedl v úterý server RBK-Ukrajina s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu. Prezidentský plat podle dokumentu činil 336 tisíc hřiven, čili 28 tisíc měsíčně (asi 13 660 Kč).