Vacek tvrdí, že éra "placatých" telefonů se chýlí ke konci. Jsou za tím dva hlavní důvody: vzhled telefonů se v posledních letech už takřka neproměňuje a přístroje je nutné držet v ruce, což je omezující. "Nevím, kdy se ta změna přesně stane, ale jsem přesvědčený, že je nahradí chytré brýle," říká Vacek, zakladatel a šéf firmy TCCM, která je jedním z největších distributorů mobilních telefonů v regionu. V rozhovoru mluví také o rozdílném přístupu korporací ze Severní Ameriky a jihovýchodní Asie k vyjednávání, o svých investicích i dalším podnikání.
Laikům se může na první pohled zdát, že na scéně mobilních telefonů se toho tolik neděje. Design telefonů se proměňuje jen drobně, nové funkce přibývají pomalu. Docházejí výrobcům nápady?
Pokud jde o tvar a vzhled, jsme skutečně v pozdní fázi současného cyklu. "Placka" je masově populární od představení iPhonu v roce 2007, tedy už 17 let. To je dlouho. Předtím to byly zhruba dvanáct let tlačítkové telefony, se kterými uspěla Nokia. A ještě předtím kufříkové telefony, kterým vévodila Motorola. Každý cyklus měl tedy svého dominantního výrobce.
Doba placatých smartphonů určitě končí. Nevím, kdy přesně se to stane, ale jsem přesvědčený, že je nahradí chytré brýle. Společnost Meta, vlastník Facebooku, před časem představila prototyp brýlí Orion - a věřím, že je to směr, kudy se bude ubírat další vývoj. Ale ještě to bude nějakou dobu trvat.
Něco podobného jste popisoval v Ekonomu už před čtyřmi lety.
Byl jsem tehdy větší optimista. Jedna věc je o nějakém trendu vědět, věřit mu. Druhá spočívá v načasování. Řada vizionářů většinou vidí přicházet trendy mnohem dříve než ostatní, ale často se spletou v načasování. Je to podobné jako s elektromobily. Teď se tomu všichni smějí, protože načasování nebylo správné. Jednou ale jejich čas přijde, cena se srovná s vozy se spalovacím motorem. Celý trh se převrátí naruby.
Pokud jde o brýle, dodavatelé velkých značek odhadovali, že zlom nastane v roce 2022. To měl být rok, kdy se začnou masově vyrábět. Nestalo se, především kvůli problémům ve vývoji, se zobrazováním a nabíjením. Ale zmiňované brýle Orion, které doplňuje náramek a modul s procesorem pro řízení brýlí do ruky, představují produkt, který může jednou plně nahradit mobil.
Proč by to měly být zrovna brýle, a ne třeba hodinky? Není to příliš složité řešení?
Brýle se primárně ovládají hlasově: zobraz mi Instagram, ukaž mi bankovní aplikaci. Když zrovna nemůžete mluvit, dá se zařízení ovládat rukou. Náramek snímá pohyby ruky a prstů a přenáší je do brýlí. Je to podobné, jako když ovládáte počítač myší. Nemyslím, že by to bylo složité. Problém mobilu tkví v tom, že ho musíte držet. To je špatně, limituje to vaše pohyby.
Opět připomenu vývoj po časové ose. Přenosný telefon měl nejdřív podobu velkého kufru, vážil pár kilo. První tlačítkové telefony, říkalo se jim "cihla", vážily stovky gramů. Dnešní smartphony jsou o něco lehčí, ale když je držíte, máte stále plnou ruku. Budoucnost je taková, že komunikační zařízení se nebude držet.
S brýlemi pro rozšířenou realitu nicméně už dříve experimentovaly všechny technologické giganty. Načasoval to teď zakladatel Mety Mark Zuckerberg lépe?
Spekuluje se, proč Zuckerberg nyní představil produkt, který není k prodeji a ještě několik let nebude. Možná chtěl jen ukázat akcionářům, že na něčem dělají. Jednoznačně však ukázali budoucnost. Náklady na výrobu prototypu jsou deset tisíc dolarů. Pokud chtějí prodávat masově v milionech kusů, musí jít dolů někam k tisíci dolarům, což by odpovídalo nynější ceně špičkových telefonů. Největší konkurenti - Google, Apple i Samsung - pracují na něčem podobném.
Teď jsem zmínil pohled přes hardware, vzhled a tvarový faktor. Druhý - a neméně důležitý - je však pohled na software. Díky nástupu a rozšíření umělé inteligence žijeme v přelomové době. Nebyl jsem dříve moc velký nadšenec do umělé inteligence, ale když Google zakomponoval svůj AI model Gemini do telefonů Pixel, začalo mi to přirozeně pomáhat a usnadňovat práci. S editací fotek nebo psaním e‑mailů. Dá se říci, že technologie začnou fungovat, až když jsou blbuvzdorné. Když se člověku zaryjou pod kůži. Nebo když začnou člověku napovídat a vedou ho.
Jak konkrétně vám teď pomáhají?
Třeba při psaní mailu v angličtině pomůžou upravit formu sdělení podle toho, komu píšu. Když do korporátu, přepíšou mi text více formálně. Jinam třeba zase více kreativně. I když člověk umí dobře anglicky, často nezvládne jemné odstíny jazyka. Je to důležité i pro mou práci. V byznyse vnímám, že angličtina má různé úrovně. Většinou platí, že čím výše postavený člověk v korporaci, tím lepší či uhlazenější angličtinu používá. Umělá inteligence mi umožnila komunikovat s nimi na jejich úrovni, aniž bych byl rodilý mluvčí.
Vraťme se ještě k chytrým brýlím. Je pravděpodobné, že skutečně jednou mobily zcela nahradí?
Jsem o tom přesvědčen. Bude to ale ještě nějakou dobu trvat. Zabere tři až pět let, než se dostanou do prodeje. Dalších tři až pět let, než jejich průměrná cena spadne z tisíce na 300 dolarů. Někdy v letech 2030 až 2035 tedy může přijít masová výměna telefonů za brýle.
Bude také záležet na tom, s jakými aplikacemi přijdou developeři, zda budou jednoduché na používání. I v tom záleží na načasování. Vzpomeňte, jak se před mnoha lety mobilní operátoři tlačili na videohovory. Ale skoro nikdo to nepoužíval, masově se to prosadilo až mnohem později. Technologie často předběhnou dobu, obvykle je však třeba počkat, až někdo přijde s nějakou populární aplikací. A třeba taky než technologie či data zlevní. Zpoždění proti prvním vizím bývá pět až deset let.
Co se stane se smartphony?
Zmizí. Stejně jako tlačítkové telefony. Dnes mají jen kolem deseti procent trhu, používají je v restauracích pro objednávky, taxikáři a drogoví dealeři. A třeba i policie, záchranné složky, kde je potřeba rychle reagovat.
Dá se dnes ještě na běžném mobilu vydělat? Jsou u toho dostatečné marže?
Vyděláváme díky tomu, že to děláme dlouho. Noví hráči by se těžko prosadili, bariéra vstupu na trh je obrovská. Hrubá marže je minimální, pohybuje se mezi třemi a pěti procenty, na příslušenství je to trochu více. Je tedy potřeba velký objem, prodáváme kolem 1,5 milionu telefonů ročně. Vyděláváme spíše pomalu a jistě než rychle.
Pomohlo nám, že šly nahoru průměrné ceny. Je to fenomén, který začal během covidu. Lidé nekupovali zájezdy, dovolené. Ale přezbrojili v elektronice, kupovali si nové televize, mobily a začali za ně platit víc. Platí to nejen v Česku, ale v celé střední Evropě. Na začátku pandemie byla průměrná cena telefonu kolem 200 eur, tedy 5000 korun, postupně se však vyhoupla až ke třem stovkám eur. Lidé si kupují dražší telefony - je to pro ně čím dál důležitější zařízení. Postupně přebral funkce dalších přístrojů, diktafonu, foťáku, videokamery, nový Google Pixel docela dobře měří teplotu. Díky aplikacím máte v telefonu třeba i občanku.
K tomu se však zároveň přidává jiný, trochu protichůdný trend, lidé si přístroj nechávají delší dobu. Což souvisí s poměrně malými inovacemi mezi jednotlivými generacemi. To je další věc, která potvrzuje, že technologie je na konci.
Existuje u telefonů další prostor pro růst cen?
Rozhodně. Pomůže tomu bohatnutí populace ve střední Evropě. Sice jsme teď kvůli zdražení energií a dalšího zboží většinově zchudli, ale nyní očekávám zrychlení nárůstu výdělků. Kvůli tomu, že máme demografický problém. Příchod Ukrajinců sice na pár let pomohl, ale lidé budou ekonomice spíše chybět. Vidím to i u nás ve firmě. Ubývá uchazečů, a to hlavně těch česky mluvících. Zaměstnavatelům nezbude nic jiného než jít se mzdami nahoru.
Jakmile si lidé více vydělají, první na řadě bude pořízení lepšího mobilu. Z globálního pohledu nicméně však ceny přístrojů už neporostou. Ty nejdražší mobily, vlajkové lodě hlavních značek, stojí v obchodě kolem 1300 dolarů - to se už moc nezmění. V průměrné ceně má však střední Evropa co dohánět, v Německu se pohybuje kolem 600 dolarů.
