Praha - Chemický a potravinářský koncern Agrofert buduje největší středoevropskou pekárenskou skupinu. Do svých pekáren investuje během tří let 10 miliard korun, aby je výrazně zmodernizoval a rozšířil. Už nyní tržby všechny pekárny tohoto koncernu zaměstnávají přes čtyři tisíce lidí a jejich tržby přesahují 20 miliard korun.
"Obor pekařiny nyní hodláme nejvíc rozvíjet a budeme do něj masivně investovat," říká Zbyněk Průša, předseda představenstva Agrofertu. Podnik na začátku února převedl ministr financí a jediný majitel Andrej Babiš (ANO) do svěřenského fondu, aby mohl čerpat nenárokové dotace během svého působení ve vládě. I nadále však zůstává tím, komu bude případně plynout vyplácený zisk.
Velké plány v Německu
Agrofert léta pekl v Česku, na Slovensku a v Maďarsku, před čtyřmi roky přikoupil přední německou pekárenskou síť Lieken od italského potravinářského kolosu Barilla. A právě do Liekenu poputuje nejvíc peněz. Agrofert se už několik let snaží německé pekárny zefektivnit, řadu starších zavřel a propustil stovky lidí.
Zároveň se ale Agrofert rozhodl pro druhou největší investici ve své historii − výstavbu obří pekárny za 8,5 miliardy korun. Část linek má být v provozu už na podzim letošního roku a pro německý trh bude vyrábět balené i předpečené pečivo.
Továrna roste asi 100 kilometrů jižně od Berlína, v areálu nejdůležitější Babišovy chemičky SKW Piesteritz, která pravidelně tvoří zhruba pětinu zisku celé skupiny s více než 250 firmami. Díky tomu, že Agrofert staví na svých pozemcích, může pekárna výrazně ušetřit na nákladech. Navíc bude využívat jednak odpadní teplo z chemičky, ale hlavně nakupovat energie, zejména plyn, společně s ní. To má být pro odvětví s nízkými maržemi, jakým je pekařina, výraznou výhodou oproti konkurenci.
Tři obří pekárny v Česku
Zásadní rozmach čeká pekaře Agrofertu i v Česku. Společnost Penam zde buduje moderní velké pekárny, na které má rozpočet přibližně 1,5 miliardy korun. Nově postavila továrnu v Rosicích u Brna. Pro Prahu peče Zelená Louka, kde Penam ještě letos postaví novou halu na toustový chléb. Na předměstí metropole se díky tomu přesune část výroby z Maďarska. Třetí a poslední důležitá velkopekárna stojí v Olomouci. I tu čekají zásadní opravy.
"Pro investice do páteřních pekáren jsme se rozhodli po neúspěšné akvizici s United Bakeries," uvádí ředitel Penamu Jaroslav Kurčík. Získat hlavního konkurenta Penamu, společnost United Bakeries, se Andrej Babiš snažil od roku 2010. V té době ji prodávali tehdejší majitelé, bratři Paříkové. Fúze pokračovala do července 2012, kdy slovenský antimonopolní úřad transakci zamítl, přestože český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jí o tři měsíce dřív dal svolení. Obchod nakonec padl, ale Agrofert pak přes prostředníky koupil slovenské pekárny konkurenta.
Češi jsou konzervativní
Agrofert do pekařství investuje v době, kdy obor posledních několik let stagnuje. Podle českého statistického úřadu průměrný Čech spotřebuje ročně 48 kilogramu pšeničného pečiva a tato hodnota se posledních deset let prakticky nemění. Různí se pouze preference − roste zájem například o celozrnné pečivo.
Přesto podle Kurčíka z Penamu mezi lidmi stále nejvíc boduje rohlík a chléb typu Šumava. "Možná tady do budoucna nebude tolik pekařů, jako je dnes, ale určitě někteří zbudou. A my tady chceme zůstat," tvrdí Kurčík. Cesta podle něj vede přes moderní technologie.
"Pekařina v Česku a na Slovensku je specifická jedním fenoménem. Máme rohlík. Ten v žádné jiné zemi nefunguje," říká Kurčík. "V Německu se třeba prodává pečivo, které si obchodní řetězce následně rozpečou. A úspěšné je i balené pečivo. Dokud se u nás nezmění spotřebitelský trend a lidé budou stále vyhledávat čerstvý rohlík a chléb Šumavu 1200 gramů, budeme provozovat stávající pekárny. Nadále se tak budeme věnovat tomu, abychom co nejefektivněji dělali chleba a rohlík. Zaměřujeme se také na balené pečivo, jako jsou chleba, toustové chleby, jemné pečivo. A také se snažíme rozšiřovat o prémiové řady. Obecně ale platí, že trh je u nás hodně konzervativní," dodává.
Zatímco čeští a slovenští zákazníci jsou si hodně podobní, Maďarsko je jiné. "Tam nemají rohlík, v Maďarsku se prodává jiný typ sladkého pečiva a nemají tam třeba kynuté sladké pečivo," upřesňuje Kurčík.
Český trh podle něj hodně zasáhlo rozpečené pečivo. "Dneska se odhaduje, že v řetězcích se prodá asi 20 procent rozpečeného pečiva. Paradoxem ale je, že Penam v prodeji chleba ani rohlíků neklesá. Naopak každý rok rosteme. Nemáme tak důvod měnit spotřebitelský směr. Navíc zmražené pečivo vyrábí jiná firma ve skupině Agrofert ProFrost," říká Kurčík.
Penam vstoupil na trh také se záparovými chleby. (Zápar jsou rozvařené zrniny sloužící jako stabilizátor, který prodlužuje vláčnost - pozn. red.) Dalším trendem je zmenšování balení. "Velký bochník dříve vydržel v rodině týden. Dnes je rodina víc individuální - muž jí jiné pečivo než žena. Lidé také kupují víc druhů chleba, čímž nastává přesun do menších gramáží," vysvětluje šéf Penamu. (Čtěte více v rozhovoru na sesterském webu iHNed.cz.)
Postavit nové, zavřít staré
"Stavění nových pekáren dává smysl, jen pokud se uzavřou staré nevyhovující provozy a vzniknou moderní na čerstvé pečivo bez navýšení kapacity," hodnotí plán Agrofertu předseda Svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal. S tím skupina počítá − zavře tři stávající pekárny. V poslední době se v Česku podle Dřízala stavěly hlavně provozy na dopékání zmrazených polotovarů v obchodních řetězcích, které odebraly klasickým pekařům zhruba čtvrtinu výroby.
Po roce 1989 vzniklo v Česku jen několik velkopekáren. Mezi nimi byly například Delta pekárny nebo Odkolek, které se později sloučily do United Bakeries. "Naopak řemeslných pekáren byly obnoveny stovky. Struktura výrobců je u nás dnes podobná jako v Německu či Rakousku, vhodně se doplňují," dodává Dřízal.
